Pražské jaro 2020: Historie festivalu v kontextu československé a české kultury
Rok 1956: Mozart a další výročí
Výročí má největší československý (a pak i český) festival klasické hudby už ve svém vínku.
Jeho program začíná 12. května – a to je den úmrtí Bedřicha Smetany. Samozřejmě, že se připomínají i další data, jako tomu bylo už v roce 1956 při 200. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta, ale jubilea nejsou všechno: festivaly se od původního záměru uvádět velká díla ve skvělé interpretaci postupně proměňovaly až v politické manifestace.
Související
-
Pražské jaro on-line. Podívejte se na videozáznamy vybraných koncertů
Pražské jaro 2020 se v době pandemie přesunulo do online prostředí, zaznamenané koncerty si můžete připomenout prostřednictvím našeho videoarchivu.
-
Není to jen zlé, ale i inspirativní. Roman Bělor představuje virtuální podobu festivalu Pražské jaro
Pražské jaro 2020 se v době pandemie přesouvá do online prostředí. Ředitel Roman Bělor přibližuje, jak 75. ročník festivalu v nové době vnímat.
-
Fanfára pro Havla a nekonečný potlesk. Pražské jaro 1990 bylo magické
Tematický večer na Vltavě připomíná atmosféru i nejvýraznější hosty Pražkého jara – emigranta Rudolfa Firkušného a Leonarda Bernsteina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
