Smrt a spása ve středověku. Jak si lidé představovali zásvětí a jak o tom vypovídají středověká exempla?
Nakladatelství Argo vydalo dvě zajímavé historiografické práce: Dějiny ticha francouzského historika Alaina Corbina a knihu z pera ruského historika Arona Gureviče Kultura a společnost středověké Evropy očima současníků. Ve dvou samostatných pořadech Víkendové přílohy o nich Petr Šmíd hovořil s historikem Martinem Nodlem.
Ticho v historii
Proměny vnímání ticha se lépe mapují v moderní době. Sledovat je však můžeme i ve středověku a raném novověku. Ticho bylo a je nezbytné pro kontemplaci. Ticho bylo a je vynucováno v některých situacích – např. ve škole při výuce či v kostele při bohoslužbě. Ticho ovšem nehrálo jen pozitivní roli. Děsilo vězně na samotkách i cestovatele při průzkumu neznámých končin.
Smrt a spása ve středověku
Aron Gurevič svou práci vystavěl na studiu exempel, krátkých mravoučných vyprávěních, ve kterých se představitelé církve obraceli přímo k věřícím. Ačkoli jejich autoři nepatří k oné „mlčící většině“ v historii, bezpochyby jsou pramenem osvětlujícím myšlenkový svět prostého středověkého člověka. Exempla mají i své literární kouzlo. Propojují totiž prosté příběhy z každodenního života s fantastickými prvky. Gurevič v nich pak vidí inspirační zdroj renesančních novel. Zásadní je však fakt, že skrze exempla můžeme poznat svět středověké lidové kultury a zbožnosti.
Související
-
Alena Zemančíková: Kateřina aneb malé holky
Kateřina ze Sieny, svatá patronka svého města i Itálie a podle evropské vlajky, která na kostele, kde jsou uloženy v Sieně její ostatky, i EU, se narodila roku 1348.
-
Putování po starých stezkách. Pátrejte s námi po významu a trasách zemských cest
Stezka! To je slovo! Jestli pak vás někdy napadlo, proč se na táborech chodí na „stezku“ odvahy a ne „pěšinu“ odvahy“?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
