Antonín Dvořák: Vanda
Třetí z Dvořákových oper, kterou v srpnu uslyšíme na Vltavě, je opera Vanda. Měla premiéru roku 1876 v Prozatímním divadle a námět má jistou analogii ke Smetanově Libuši.
Vysíláme 23. srpna od 19:40 hodin.
Vanda, dcera knížete Kraka, má po jeho smrti nastoupit na polský trůn. Usiluje o ni ale také německý kníže Roderich, ale ona si chce vzít Slavoje, kterého miluje. Velká opera o pěti dějstvích na námět z polských pověstí se odehrává na krakovském hradě Vawelu a měla za Dvořákova života nejmenší ohlas - hlavně kvůli libretu. Po hudební stránce je ale mimořádně zajímavá - ukazuje Dvořákovu skladatelskou cestu, obsahuje řadu monumentálních hudebních scén i bohatou melodickou invenci. Gerd Albrecht natočil tuto operu jako záznam koncertního provedení v Kolíně nad Rýnem a přizval i několik vynikajících českých pěvců.
Zatímco Bedřich Smetana zvolil pro své první opery spíše wagnerovskou koncepci, pro niž jsou charakteristické důraz na deklamaci a využití kompozičních postupů příznačného motivu, vycházel Antonín Dvořák u své tragické opery Vanda, čtvrté v celkovém pořadí deseti hudebně dramatických děl (předcházely opery Alfréd, Král a uhlíř, Šelma sedlák), z Velké francouzské opery meyerbeerovského typu s důrazem na velké ansámblové výstupy a taneční scény.
V opeře Vanda se čtyřiatřicetiletý skladatel kupodivu neobrátil k tématu z české národní historie, ale vybral si námět všeobecně slovanský, který zobrazoval odvěký nesmiřitelný boj východoevropské civilizace s germánskými kmeny. Zavítal proto do hájemství polské literatury a vybral si povídku Juliana Surzyckého (podle posledních hypotéz mohla být ovšem předloha rovněž francouzského, nebo dokonce německého původu), kterou na poetické libreto o pěti dějstvích zpracovali Václav Beneš-Šumavský a František Zakrejs.
Příběh se odehrává v mytologickém období sousedního Polska, v Krakově s mohutnou citadelou bájného hradu Vavel. Po smrti legendárního knížete Kraka převezme moc v zemi jeho dcera Vanda. Její láska k polskému rytíři Slavojovi, který jí však nebyl roven svým společenským postavením, vede nakonec ke konfliktu s německým knížetem Roderickem, který neúspěšně žádá polskou panovnici o ruku. Její odmítnutí vyvolá válku mezi polskými pohany a německými křesťany. Vanda nabídne svůj vlastní život jako oběť bohům, pokud bude německý útok odražen. Po porážce Němců musí Vanda splnit svůj slib, a proto se vrhá do vod Visly před zraky svého milence a nejbližších.
Světová premiéra Dvořákova hudebně dramatického díla se uskutečnila 17. dubna 1876 v pražském Prozatímním divadle. Vanda svým způsobem vytváří protiváhu ke Smetanově Libuši, zabírá však širší kontext celoevropské politiky a kultury. Dvořákovo hudebně dramatické dílo, které bylo co do stylu velké francouzské opery překonáno následujícím Dimitrijem, mohou rozhlasoví posluchači sledovat v historické nahrávce z roku 1951, digitálně rekonstruované.
