Dny Bohuslava Martinů 2014

Bohuslav Martinů (cca 1942)

Jako každý rok, i letos se konají v Praze Dny Bohuslava Martinů, v jejichž rámci zaznívají vedle skladeb tohoto autora i díla dalších tvůrců. Na jeden z koncertů zavede posluchače v přímém přenosu Český rozhlas Vltava.

Vysíláme ve středu 10. prosince v 19:30.

Bude to 10. prosince do Obecního domu v Praze, kde jsou na programu Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK s dirigentem Tomášem Braunerem vedle Koncertu pro violoncello a orchestr č.1 od Bohuslava Martinů (sólový part přednese Tomáš Jamník) ještě skladby Antonína Dvořáka (Sedmá symfonie) a Jana Klusáka. Jeho sedmidílný písňový cyklus s názvem Hořkosti, zhudebňující verše Josefa Václava Sládka a věnovaný pěvci Romanu Janálovi, zazní ve světové premiéře.

Klusák patří už řadu let k nejvýraznějším postavám české kultury, a to nejen jako skladatel, zasahující svou tvorbou do různých žánrů, ale rovněž jako filmový a divadelní herec (spojený s Divadlem Járy Cimrmana) a také jako literát. Je autorem obsáhlého hudebního díla, zahrnujícího dosud kolem tří desítek orchestrálních kompozic, obdobný počet skladeb komorních, řadu sborů a písně, melodramy, tři opery a čtvrtou dokončuje, balet i filmovou, televizní a scénickou hudbu. S politickým uvolněním po roce 1989 se stal předsedou hudebního odboru obnovené Umělecké besedy, místopředsedou České hudební rady, členem poradní umělecké komise Pražského jara a poradcem Národního divadla. Jeho celoživotní práce byla roku 2006 oceněna Medailí Za zásluhy, kterou mu udělil prezident republiky.

03263860.jpeg

V rámci uvedeného koncertu zazní ve světové premiéře Klusákův sedmidílný písňový cyklus s názvem Hořkosti, zhudebňující verše Josefa Václava Sládka, které skladatele oslovily v těžké době po smrti manželky a souzněly s jeho rozpoložením. Písně věnoval - jak sám uvádí - " velkému umělci a nádhernému člověku" barytonistovi Romanu Janálovi, v jehož provedení také cyklus poprvé zazní. Rovněž Koncert pro violoncello a orchestr č.1 Bohuslava Martinů je spjat s konkrétními interprety, navíc má za sebou bohatou historii přeměn.

První verze z roku 1930 je věnována Gasparu Cassadó, výsledná - z roku 1955 - Pierru Fournierovi.