Exkluzivní provedení Requiem op. 89 Antonína Dvořáka v Ostravě
Festivalovou událostí číslo jedna bylo uvedení rozsáhlého duchovního díla Requiem op. 89 Antonína Dvořáka v Kostele Panny Marie Královny v Mariánských Horách v Ostravě.
Více jak devadesátiminutové dílo, které je uváděno zřídkakdy, zahájilo 1. září tohoto roku Svatováclavský hudební festival (11. ročník) a byl to právě jeho ředitel Igor Františák, který po devíti letech opět vyzval dirigenta Jakuba Hrůšu, aby se v Ostravě ujal jeho provedení. Jeden z nejnadanějších dirigentů mladé generace vycházel z neokázalosti, které Dvořákovo Requiem přináší, a plně respektoval vnitřní, hloubavou sílu této mše za zemřelé. Ve zcela zaplněném chrámu se mu podařilo dosáhnout atmosféry hluboké koncentrace - mše v jeho provedení nabídla hluboký vděk za největší dar, kterým je život sám, úlevu i smíření s odchodem na věčnost.
Festival v Birminghamu oslovil Antonína Dvořáka s objednávkou na zkomponování díla „nejvyšší závažnosti“ a Antonín Dvořák reagoval na tuto výzvu právě Requiem, které napsal během deseti měsíců v roce 1890 a 9. 10. 1891 také sám ve světové premiéře dirigoval. Jak z dobové korespondence vyplývá, na tomto díle si Antonín Dvořák velmi zakládal a vnímal jej jako další krok kupředu ve své kompoziční práci. Nacházel se ve skvělém rozpoložení, na vrcholu svých tvůrčích sil (bylo mu 49 let) se silnou vírou v sebe samého a duchovní bohatství, které mu přinášela pevná víra v Boha.
Requiem op. 89 je členěno na dva velké oddíly, které jsou rozdělené na základě liturgického textu. První ilustruje obraz posledního soudu (osm částí) a druhý (pět částí) útěchu a smíření. Během celého díla se neustále vrací základní motiv- f ges e f. Jednotlivé věty nejsou kontrastní, přinášejí podobnou náladu a plynou ve velkorysých časových plochách. Také proto se mohou posluchači dostat až do jakéhosi transu, ze kterého se se vracejí zpět duchovně očištěni, šťastni a smířeni, byť smutek nad pozemskou konečností přetrvává.
Requiem op. 89 provedla na letošním Svatováclavském hudebním festivalu Janáčkova filharmonie Ostrava společně s Českým filharmonickým sborem Brno (sbormistr Petr Fiala). Sólových partů se ujala Simona Šaturová (soprán), Veronika Hajnová (alt), Richard Samek (tenor) a Martin Gurbaľ (bas). Dirigoval Jakub Hrůša.
Audio záznam pořídil mistr zvuku Lubomír Výrek a hudební režisér František Mixa, video záznam Multimediální oddělení Českého rozhlasu v čele s Radomírem Šofrem.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://d-dur.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://d-dur.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.