G. F. Händel: Mesiáš
Sváteční velikonoční večer na Bílou sobotu není tentokrát výjimečně večerem operním. Zazní při něm oratorium Mesiáš od Georga Friedricha Händela, jedna z nejznámějších skladeb klasické hudby.
Vysíláme 4. dubna od 20:00.
Tato ojedinělá barokní reflexe biblických textů vztahujících se k Ježíši Kristu zachycuje celý jeho život, a to lyrickým niterným způsobem, bez dramatického vyprávění, spíše z pozice osobního vyznání. Zazní v nahrávce dirigenta Karla Richtera, natočené před půlstoletím, v roce 1965.
V křesťanském pojetí patří k velikonoční biblické zvěsti - k nedělní oslavě vzkříšení - radostné hebrejské zvolání Hallelujah!, tedy "Chvalte Pána!" Ježíš Kristus, Spasitel, Mesiáš, byl vzkříšen! Král Králů a Pán Pánů, který vládne na věky věků! Tato radost je i v Händelově skladbě plně obsažena a vyjádřena, oratorium do takové oslavy promlouvá jednoznačně. Nebyla by však plná a pravdivá, kdyby před ní v předchozích dnech v rozjímání i při bohoslužbách ti, kteří této zvěsti věří, neprošli i propastmi smutku mísícího se s vděkem.
Händelův Mesiáš obsahuje samozřejmě velmi účinným a hudebně působivým způsobem i tyto pasáže - hloubku pokání i stud osobního vyznání, že Syn Boží na sebe vzal lidské hříchy.
Händel se narodil v Německu, ale podstatnou část života prožil v Anglii, která v něm po předčasné smrti Henryho Purcella získala klíčovou tvůrčí osobnost. Do Londýna, kde hledal tvůrčí svobodu a náboženskou tolerantnost, se společensky průbojný protestantský skladatel vydal po čtyřletém putování po katolické Itálii, kde bezpečně ovládl dobový operní styl. Provázel ho už věhlas úspěšného autora. Brzy získal dobré kontakty mezi vlivnými šlechtici a stejně tak dobrou pozici u dvora. Mnoho tvůrčí i organizační energie věnoval záchraně londýnského provozování italské opery. Později pochopil, že nové možnosti dramatické tvorby může najít v koncertním oratoriu na anglické texty. Jeho publikem se tak postupně stala vedle aristokratů i měšťanská společnost.
Mesiáše ovšem Händel nepsal na zakázku. Výjimečnost mimořádné skladby spočívá právě v tom, že se dá celkem jednoznačně považovat za hudební vyznání Händelovy osobní víry. Nejde vůbec o dílo bohoslužebné, liturgické, ale o kompozici pro koncert - ovšem s duchovní hloubkou, která nemůže posluchače nezasáhnout.
Mesiáš je psán v roce 1741 na texty biblických citátů, sestavených se zdařilým pochopením, oč ve zvěsti Písma jde: od starozákonních zaslíbení o příchodu Mesiáše do bídy světa přes život a odkaz Ježíše Krista až k naději hovořící o spáse celého světa. První uvedení se konalo 13. dubna 1742 v irském Dublinu a mělo vynikající ohlas. A provedení Mesiáše v Covent Garden v Londýně 6. dubna 1759 bylo pak posledním koncertem, který Händel dirigoval. Zemřel o pár dní později.