Goranka Oljača: Ztráty a nálezy Aldina Popaji
Dalším radiodokumentem v řadě Ztráty a nálezy je portrét bosenského malíře Aldina Popaji (nar. 1971), který již víc než desetiletí žije v Praze. Hodinový dokument sleduje život ještě mladého a již úspěšného malíře a pedagoga pražské UMPRUM. Autorka dokumentu, v Praze žijící bosenská novinářka Goranka Oljača, která pracuje v Českém rozhlasu Regina, sledovala Aldina Popaju nejen na jeho pražských cestách, ale i na cestě do Sarajeva u příležitosti jeho výstavy v místní prestižní galerii Kolegium Artisticum, kde vystavoval společně se svým kolegou a přítelem Ivanem Komárkem v červnu roku 2006. A tak bude pochopitelně řeč jak o emigraci a imigraci, ale také o několikrát přerušené kontinuitě česko-bosenských kulturních vztahů. (Název galerie Kolegium Artisticum připomíná mimo jiné sdružení umělců, které působilo v Sarajevu před druhou světovou válkou a jehož členové byli většinou bývalí pražští studenti.)
Před dvanácti lety, za války v bývalé Jugoslávii, Aldin Popaja v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, studoval. Do Prahy přišel na stáž v roce 1995 (díky iniciativě pedagoga a malíře Jiřího Sozanského) a do Sarajeva už se nevrátil. Absolvoval malbu na pražské UMPRUM a stal se na této škole odborným asistentem ateliéru malby.
Goranka Oljača navštívila s mikrofonem i boxerský trénink, součást pravidelných pražských aktivit mladého malíře, který o tom sám říká: "K boxu jsem se dostal před devíti lety, když jsem byl strašně hubený a podvyživený. Potřeboval jsem jakýkoliv sport, abych se dostal do formy, protože to bylo bezprostředně po mém příhodu do Čech přímo z bosenský války. Je to ideální způsob, jak si odpočinout od uměleckých a intelektuálních aktivit. Box je sport, kterým se perfektně dá zpevnit tělo a odpočinout duchu."
Kam ale patří jeho malířská tvorba? Popaja spojuje fotorealistickou malbu s objekty a instalacemi. Vystavoval v mnoha českých i evropských městech - v Praze, Sarajevu, Hradci Králové, Bruselu, Jajci, Hallsbergu, Plzni, Klatovech. . . Mezi jeho významná díla patří například Vodopád v Jajci, kde se narodil a prožil mládí. Bylo to královské a prý kdysi snad nejmalebnější městečko Bosny a jeho dominantou byl velký vodopád přímo v centru města. Ten byl odstřelen během války. A tak se Aldin Popaja pokusil tento klíčový objekt "rekonstruovat" a připomenout tak nesmyslnost válečného běsnění. Mezi významná monumentální díla patří i jeho malby z cyklu "Šťastná bosenská rodina" a za "Mejdan v Jajci" získal první cenu na Třetím bienále malířství a grafiky "Lilla Europa 2004" (Malá Evropa 2004) ve švédském Hallsbergu.
Výstava v Sarajevu, kterou také navštívíme, byla zajímavá i tím, že se stala společným počinem akademických malířů Čecha Ivana Komárka a bosenského Pražana Aldina Popaji. Autoři ji koncipovali jako dialog dvou umělců. Komárek vyniká koncentrací na lidské tělo, které odráží psychické stavy a lidské vztahy a jeho motivy jsou často sexuální a erotické. Aldin Popaja je umělec žijící mezi dvěma světy. Ukazuje skutečnost, která ho inspiruje a motivuje, až hyperrealistickým způsobem. Zaměřuje se na masovou hysterii a na druhé straně bezmoc jedince ve střetu se zaslepeností, fanatismem a společenskou manipulací.
Rozhlasový dokument vypovídá o integraci bosenského umělce do české společnosti, o tom, jak dlouho byl, nebo se cítil být cizincem a co se za léta života v Čechách změnilo. Bylo těžké proniknout do tajů české kotliny? Žil život přivandrovalce, světoobčana nebo spoluobčana? A co česká xenofobie? Co Aldin Popaja získal, a co ztratil?
Připomínáme, že cyklus Ztráty a nálezy je provázen posluchačskou soutěží o Dokument roku.