Hvězda Metropolitní opery Markus Werba bude zpívat Mahlera
Díky přímemu přenosu stanice Vltava se dostanete na další z abonentních večerů řady „Když klasika je vášní“ ve Dvořákově síni Rudolfina. Čeká vás setkání s rakouským barytonistou dnes už světového jména Markusem Werbou.
Vysíláme 9. ledna v 19:30.
Zná ho publikum nejslavnějších světových operních domů, jako jsou Teatro alla Scala, Královská opera v Covent Garden, Bavorská v Mnichově, Německá v Berlíně, Vídeňská, Semperova v Drážďanech, Teatro Colón v Buenos Aires a Metropolitní opera v New Yorku.
Markus Werba je zároveň velice žádaným koncertním pěvcem. Své umění předvede v jímavém opusu Gustava Mahlera, v cyklu Písně o mrtvých dětech na texty Friedricha Rückerta. Když skladatel začal roku 1901 s prací, ještě neznal svou osudovou ženu, vídeňskou krásku Almu. Když cyklus roku 1904 dokončil, byli ti dva už manžely a také rodiči dvou dcer.
Přímý přenos 6. abonentního koncertu řady Když klasika je vášní z Dvořákovy síně Rudolfina v Praze. Řídí Ondrej Lenárd. Sólista Markus Werba (baryton). Anton Webern: Im Sommerwind. Idyla pro orchestr (15 min). - Gustav Mahler: Písně o mrtvých dětech (25 min). - Richard Strauss: Život hrdinův. Symfonická báseň op. 40 (50 min). Uvádí Jitka Novotná.
Alma se netajila nelibostí nad prací na daném cyklu, zapřísahala manžela, aby nemaloval „čerta na zeď“. Je smutnou skutečností, že v červenci 1907 jedna z Mahlerových dcer skutečně zemřela. Písně o mrtvých dětech jsou nejintimnějším Mahlerovým dílem. I když jsou vrcholně tragické, vyznívají díky skladatelovu zhudebnění útěšně.
Letní vánek
V německém kulturním okruhu se budeme pohybovat po celý koncertní večer. Uvede ho rané dílo Antona Weberna, idyla Im Sommerwind, která ještě nebyla utvářena a formována pozdějším novátorským směrem v jeho kompozicích, který vyústil v atonalitu a dodekafonii. Název je odvozen od básně Bruna Willeho, německého spisovatele, básníka a dramatika.
Text je vášnivou oslavou přírody, impresionistickým obrazem letního dne v lesích a polích. Webern byl nadšeným milovníkem přírody, což se odráží i v pojetí orchestrální idyly, pro niž předpisuje výrazy feierlich, slavnostně, nebo weihevoll, důstojně či posvátně.
Život hrdinův
Druhá část koncertu je zadána pro Richarda Strausse a jeho Život hrdinův. Takový název pravda nevyznívá u autobiograficky laděného díla zrovna skromně. Ano, Strauss patřil k velmi sebevědomým lidem a koneckonců k tomu měl dostatek důvodů – ve svých 34 letech byl žádaným hostujícím dirigentem po celém Německu, premiéry jeho děl se setkávaly s nadšeným ohlasem, už čtyři roky byl ženatý s vynikající sopranistkou Paulinou de Ahna, také se pyšnil synem Franzem Alexanderem a v době dokončení Života hrdiny podepisoval smlouvu jako hudební ředitel Královské dvorní opery v Berlíně…
Celkem pochopitelně tedy seznal, že přichází čas bilance a pustil se do hudební reflexe sebe sama. Ať už na tuto skutečnost pohlížíme jakkoliv, Život hrdinův skýtá ohromné využití moderního orchestru a v tomto smyslu představuje významný milník v dějinách hudby.