Jakub Hrůša připravil s PKF Mou vlast do dvou sálů
Jakub Hrůša, jemuž připadl čestný úkol zahájit 65. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, dirigoval Smetanovu Mou vlast dosud jako celek jen jednou, avšak jednotlivé symfonické básně, zvláště některé, podle svých slov uvedl už mnohokrát. V historii festivalu je ve svých 29 letech vedle Václava Neumanna nejmladším dirigentem úvodního koncertu.
Poprvé se pro tento úkol setkává s Mou vlastí jeho orchestr - Pražská komorní filharmonie. „Výhodou tak mladistvého ansámblu je, že se svou energií přináší vnitřní ochotu vložit se osobně do každého taktu, i to, že vlastenectví může vyznít v ryzosti bez nánosu tradic,“ řekl šéfdirigent Hrůša na setkání s novináři. Přistupují k úkolu společně jako k poctě a mimořádnosti, jako k vyvrcholení dosavadní práce.
Pražská komorní filharmonie, založená počátkem 90. let Jiřím Bělohlávkem, se záhy vypracovala k pověsti nejlepšího domácího orchestru.
Pro Smetanovu síň na 12. května posílil Hrůša orchestr téměř na symfonický, ale v jeho nejvlastnějším komornějším obsazení Mou vlast připravil ještě na dvě následná festivalová provedení do Dvořákovy síně Rudolfina (viz audio). „Komorní, to ovšem není v prvé řadě velikost tělesa, ale styl práce. Vnímání hudebníků podobné tomu, když se hraje komorní hudba,“ uvedl.
V cizině nečastěji chtějí od Hrůši z Mé vlasti Vltavu, on sám dává přednost spíše Šárce. „Její příběh se snažím přijatelnou formou vždy vysvětlit – a baví všechny orchestry. Pokud k ní přistupujeme jako k hudbě bez přívlastku, je to symfonická báseň nejkomunikativnější. S Táborem a Blaníkem si naopak cizina moc neví rady,“ poznamenal.
V příštích týdnech Hrůšu čeká například hostování v brazilském Sao Paulu a potom až do konce července řada představení Mozartova Dona Giovanniho na operním festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie. Chystá se také do Tokia, kde má s Metropolitním orchestrem dirigovat Janáčkovu Glagolskou mši, Dvořákovu Husitskou, od Martinů 3. symfonii a Památník Lidicím a kupodivu i Smetanův Tábor a Blaník. „Na Japonsko je to odvážný program…,“ poznamenal.