Karel Oujezdský

Karel Oujezdský (19. září 1946 – 10. listopadu 2025) vystudoval v letech 1965–1971 Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. Už v té době se seznámil s celou řadou umělců – malířů, sochařů i básníků, zejména z okruhu Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. V letech normalizace vystřídal Karel Oujezdský řadu zaměstnání mimo novinářský obor v institucích jako Prago Union, Čedok, v automotoklubu atd. Až po roce 1989 se mohl začít svobodně věnovat publikační a rozhlasové práci se zaměřením na výtvarné umění.

V roce 1991 našel uplatnění na kulturní stanici Českého rozhlasu Vltava, nejprve v redakci Kulturní revue, poté v redakci kulturní publicistiky. 35 let pak zůstal rozhlasové práci věrný. Přispíval zejména do pořadu Mozaika a to rozhovory s výtvarnými umělci a reportážemi z vernisáží. Komponované pořady a pásma pak vytvářel hlavně pro sobotní Víkendovou přílohu stanice Vltava. Z nich jmenujme třeba pořady s malíři Jitkou Válovou, Oldřichem Smutným, Františkem Kynclem, Theodorem Pištěkem, Jiřím Načeradským, Milanem Kuncem, Františkem Skálou či Jaroslavem Rónou, se sochaři Věrou Janouškovou, Janem Koblasou či Karlem Neprašem, sklářským výtvarníkem Stanislavem Libenským, Václavem Cíglerem a Vladimírem Kopeckým nebo s významnými fotografy – Ladislavem Sitenským, Josefem Koudelkou, Dagmar Hochovou, Jindřichem Štreitem, ze zahraničních pak třeba se světově proslulými fotografkami Nan Goldin nebo Annie Leibovitz.

Karel Oujezdský při rozhovoru s Josefem Koudelkou|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

V roce 2008 byla Karlu Oujezdskému udělena Masarykovou akademií umění Cena Rudolfa II. za soustavnou propagaci současného výtvarného umění v Českém rozhlase s odbornými a vzdělávacími aspekty. Česká akademie vizuálního umění ho v květnu 2025 ocenila za celoživotní dílo v oblasti publicistiky výtvarného a vizuálního umění uvedením do Síně slávy.