Kateřina Cajthamlová: Celkem rozlišujeme 105 základních typů ran. A na jejich druhu záleží i léčba

10. listopad 2022

Bodnutí, kousnutí, pořezání nožem nebo pooperační rány a mnoho dalších. Možností zranění je nespočet. Správná léčba ran má svá pravidla, od těch, které si můžeme ošetřit sami, až po nutnost zásahu lékaře. Ale ani malé zranění bychom neměli podcenit.

„Uvádí se celkem 105 základních typů ran. A to proto, že máme 7 druhů ran podle typu poškození, podle hloubky další 3, takže třikrát 7 je 21, a podle zanesení rány nečistotami dalších 5, tedy celkem 105,“ vysvětluje lékařka překvapivě vysoký počet klasifikace ran.

Podle druhu poškození dělíme rány na řezné, sečné, bodné, střelné, kousnutí, zhmoždění a tržné. Pokud je rána jenom povrchní, patří mezi jednoduché, pokud je poškození hlubší, patří mezi komplikované. Nejzávažnější jsou rány penetrující, tedy ty, které pronikají až do tělních dutin.

Rány mohou být úplně čisté, ale také zanesené nějakými nečistotami. Podle toho je dělíme ještě na mechanicky znečistěné, aseptické, infikované a otrávené.

Kateřina Cajthamlová vysvětluje, proč je správné určení a zařazení rány tak důležité:

„Tak za prvé je vždy dobré zjistit mechanismus úrazu, tedy, jak k té ráně došlo. Právě proto jsem vám ty rány takto všechny zkategorizovala. Zejména totiž ty komplikované, které poškozují hloubkové struktury a orgány, nemusí být nahoře moc vidět. Krev je může uzavřít a nás vůbec nenapadne, že ta rána je hluboká a komplikovaná a můžeme to podcenit.“

V záznamu celého pořadu se dozvíte, jaké jsou konkrétní různé druhy ran, i jak bychom při jejich léčbě měli správně postupovat. Uslyšíte také odpovědi doktorky Kateřiny Cajthamlové na telefonické dotazy posluchačů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.