Marek Janowski a Catherine Foster, dvě hvězdy Prstenu Nibelungova na wagnerovském festivalu v Bayreuthu

26. srpen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03693026.jpeg

V letošním programu Bayreuther Festspiele našli zájemci mimo jiné i kompletní provedení tetralogie Richarda Wagnera Prsten Nibelungův. V režii Franka Castorfa a pod taktovkou Marka Janowského, který ve svých 77 letech na festivalu debutoval.

Polsko-německý dirigent Marek Janowski odpovídá na otázku, čím je podle něj Wagnerova hudba specifická: „Specifičnost Wagnerovy hudby zde tkví, řekl bych, v invenci leitmotivů. A ta umožňuje úzký vztah mezi pěveckým hlasem a zvukem orchestru. Díky tomu má orchestrální těleso úplně jinou funkci a vlastně i zodpovědnost. Už není jen složkou, která doprovází zpěváky, ale naopak jejich hlasy integruje, a společně s nimi pak funguje ve prospěch celého díla.“

V osmdesátých letech jste se Staatskapelle Dresden a s mezinárodním pěveckým obsazením kompletní Wagnerův Prsten Nibelungův natočil na desky. Proměnil se nějak od té doby váš názor na tuto monumentální tetralogii?

Ne, musím říct, že v rovině hudebního názoru je to pro mne víceméně konstantní záležitost. Za ta dlouhá léta dirigování mám samozřejmě s wagnerovským repertoárem množství zkušeností a nesmím opomenout ani reflexe těchto zkušeností. Díky nim pak mohu svůj osobní styl, respektive pohled na to, jak dirigovat Wagnerovy partitury, neustále zlepšovat a rozvíjet. To je zkrátka probíhající proces, který nikdy neskončí.

03691693.jpeg

V letošním roce debutujete na bayreuthském festivalu. Jaký je to pocit a jak vnímáte speciální akustické podmínky festivalového divadla?

V sále je opravdu fantastická akustika. Ale vypořádat se s ní ve chvíli, když dirigujete ve zvláštní, členité bayreuthské orchestrální jámě, to je opravdu velmi komplikovaná záležitost. Je proto čas od času nutné v návaznosti na jeviště některé věci upravit tak, aby bylo vše synchronizované. Teď už ale mohu říct, že se v této situaci cítím docela pohodlně.

Co si myslíte o současné bayreuthské inscenaci Prstenu Nibelungova, kterou vytvořil režisér Frank Castorf?

Mám z toho rozporuplné pocity. Je to velmi svérázný inscenační přístup, se kterým můžete v určitém ohledu nesouhlasit. Děj tohoto díla je ale také v podstatě boj mezi silou a lidskými vztahy, nebo bych mohl říct, že jde o boj mezi penězi a lidskostí. V této inscenaci je opravdu řada velmi důležitých a zajímavých nových pohledů na Wagnerovo dílo. Jsou tam ale i takové, kterým je pro mne opravdu velmi těžké porozumět.

03691692.jpeg

V devadesátých letech jste v návaznosti na některé novodobé režijní trendy oznámil svůj zásadní odklon od scénických operních projektů. Co vás přimělo k návratu?

Pouze pozvání z Bayreuthu a možnost dirigovat tetralogii Prsten Nibelungův v této výjimečné festivalové budově. Na mém předchozím názoru a rozhodnutí to ale vůbec nic nemění.

03691688.jpeg

Představitelkou role Brünnhildy ve Wagnerově tetralogii Prsten Nibelungův byla na festivalu britská sopranistka Catherine Foster. Jaké místo zaujímá tato krásná, ale náročná role v jejím operním repertoáru?

„Je to jedna z mých nejdůležitějších a věřím, že i nejlepších rolí. Opravdu ji miluji. Je součástí mého repertoáru už devět let. Stále na ní pracuji a nacházím nové a nové věci, které mne v tom nejlepším smyslu slova překvapují. I díky tomu patří Brünnhilda k opravdu mým oblíbeným rolím.“

Nyní ji zpíváte v Bayreuthu. Jak vnímáte specifické akustické podmínky festivalového divadla?

Bylo postaveno výhradně pro Wagnera, a to podle přání, návrhů a představ Wagnera samotného. Je to takový Hollywood mezi světovými divadly. Je to něco opravdu speciálního. Jak víme, Wagner chtěl vytvořit něco, co by mělo pro zpěváky i orchestr opravdu výjimečné akustické podmínky. A to se mu podařilo. Jako interpret se ale musíte hodně koncentrovat, aby všechno fungovalo, tak jak má.

Inscenace, ve které zpíváte, měla v Bayreuthu premiéru v roce 2013, kdy si celý svět připomínal 200. výročí narození Richarda Wagnera. Tehdy Prsten Nibelungův dirigoval Kirill Petrenko. Letos ho vystřídal Marek Janowski. V čem jsou pro vás jejich hudební pojetí rozdílná?

Je to trochu jako kdybychom srovnávali dvě Brünnhildy nebo dva Wotany. Sice oba interpretují jednu věc, ale každý po svém a to velmi zajímavě. Když se do jejich pojetí zaposlouchám, jsou tam rozdílné barvy, rozdílná tempa. Každý zkrátka v partituře akcentuje něco trochu jiného. A tomu odpovídá i moje interpretace role Brünnihldy, která je tentokrát trochu jiná. Oba dirigenti do Prstenu Nibelungova zkrátka vkládají svoji mimořádnou osobnost a díky tomu jsou jejich pojetí opravdu rozdílná.

03691687.jpeg

Jaká je Brünnhilda v inscenaci režiséra Franka Castorfa?

Je vlastně úplně taková, jak by člověk očekával. Nemohu říct, že by ji viděl nějak diametrálně odlišně. Zpívám stejné noty, stejná slova, hraju obvyklé situace. Je tam zkrátka všechno tak, jak je napsáno.

A jak se cítíte, když zpíváte v úvodu druhého jednání Valkýry na vrcholu té desetimetrové těžební věže?

Skvěle. Žádný problém. Opravdu skvěle!

Máte nějaké zkušenosti s českým operním repertoárem?

Dělala jsem Příhody lišky Bystroušky od Leoše Janáčka. A to krásnou roli Lišáka. Ale to už je opravdu dávno.


Počátkem září chystáme pro návštěvníky webu Klasika opravdovou lahůdku. Díky spolupráci s Evropskou vysílací unií (EBU) vám nabídneme postupně vždy po dobu 14 dní možnost poslechu záznamů jednotlivých dílů celé tetralogie Prsten Niebelungův z letošního ročníku bayreuthského festivalu.Plán umístění streamů na webu Klasika v sekci Koncerty k poslechu:
2. – 15. 9.: Zlato Rýna
16. – 29. 9.: Valkýra
30. 9. – 13. 10.: Siegfried
14. 10. – 27. 10.: Soumrak bohů


Po tomto cyklu se ještě budete moci těšit na další tři Wagnerovy opery: Bludného Holanďana, Tristana a Isoldu a Parsifala.
O jejich umístění budeme včas informovat.

Spustit audio