Mimořádný koncert – mimořádný Čajkovskij. Poslechněte si záznam koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu

8. listopad 2016

4. listopadu proběhl ve Dvořákově síni Rudolfina v Praze mimořádný koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu ke dni nezávislosti Polské republiky a ve spolupráci s Polským institutem v Praze. V jeho druhé části byla Rozhlasovými symfoniky a za řízení Michala Nesterowicze provedena Pátá symfonie e moll, op. 64, Petra Iljiče Čajkovského.

Když psal své Čajkovskij přítelkyni a mecenášce Naděždě von Mekkové o provedení díla v Moskvě v prosinci 1888, byl až nepochopitelně negativní. Uvedl totiž: „Stále znovu a čím dál víc se přesvědčuji, že má poslední symfonie je dílo nepovedené, a toto vědomí nepředvídaného nezdaru (ale možná i úpadku mých schopností) mě velmi zarmucuje. Symfonie je příliš pestrá, masívní, neupřímná, rozvleklá, vůbec velmi nesympatická. S výjimkou Tanějeva, který vytrvale tvrdí, že Pátá symfonie je mé nejlepší dílo, mají o ní ´ všichni mí čestní a upřímní příznivci ´ mínění nepříliš vysoké. Je možné, že bych se již, jak se říká, vypsal?“ Obavy byly zbytečné, Čajkovského umělecký potenciál se rozhodně ani zdaleka nevyčerpal. Ještě před dokončením 5. symfonie začal pracovat na koncertní předehře Hamlet a o něco později složil balety Šípková Růženka, Louskáček, opery Piková dáma, Jolanta a 6. symfonii Patetickou.

Před započetím práce na Páté symfonii, se Čajkovskij odstěhoval na venkov, do nového domu a ohromně si toto prostředí vychutnával. Jak napsal Naděžně von Meck, kompozici s chutí střídal s prací na zahrádce. Jinak si ovšem opakovaně a tradičně stěžoval, že se mu příliš nedaří a musí vše tvrdě vysedět. Ty dojmy jsou při poslechu hudby těžko uvěřitelné – nám se totiž symfonie jeví jako výplod autora ve skvělé tvůrčí kondici! Navíc pátou napsal Čajkovskij navzdory soustavným pochybnostem a obavám během několika týdnů. Její partituru dokončil v polovině srpna roku 1888.

Čtěte také

03738204.jpeg

Premiéru skladatel dirigoval v Sankt Petěrburku v listopadu 1888 a Evropě symfonii představil během turné zkraje roku následujícího. V Hamburku si ji přišel poslechnout i Johannes Brahms, který dokonce přeorganizoval program, aby poznal novinku svého ruského kolegy. Pátá se mu líbila, s výjimkou finále. Jinak se Čajkovskij v Hamburku dočkal nadšeného přijetí, které projevovali hudebníci, kritici i publikum, což autorovi přirozeně pozvedlo sebevědomí. Opět jen na chvilku – jindy se zase nechal slyšet, že v jedné věci má jasno: „Ovace, kterých se mi dostalo, patřily mé dřívější tvorbě.“

Libor Dřevikovský s použitím textů Jitky Novotné.

autor: Josef Zedník
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová