Místa domova Sylvie Richterové
Na otázku, kde je vlastně doma, jsem od Sylvie Richterové nedostala jednoznačnou odpověď. "Ten pravý střed světa je v srdci," řekla mi při rozhovoru, který jsme natočily letos na jaře v Praze, ve městě, kam se ráda, často a na dlouho dobu vrací. Sylvie Richterová však žije také v Itálii, kde má dceru i vnuky a kde působila mnoho let jako překladatelka a bohemistka. Nemálo českých autorů vděčí právě jí za to, že si jejich knihy mohli přečíst italští čtenáři: v jejích překladech k nim promlouvají Jan Skácel či Jiří Kolář, díky ní si tamní studenti oblíbili třeba i Boženu Němcovou nebo Karla Čapka. Psala také svoje vlastní knihy - nejen literární studie, ale i verše a prózu.
Sylvie Richterová odešla do Itálie na počátku sedmdesátých let, ale narozdíl od mnoha jiných tak učinila legální cestou. Měla totiž italského manžela, který ji na římské univerzitě seznámil s legendárním bohemistou Angelo Maria Rippellinem - snad pod jeho vlivem si zvolila dráhu vysokoškolské učitelky, bohemistky. Působila na několika univerzitách a na jedné z nich, ve Viterbu, dokonce tento obor založila. Dodnes se tam studenti učí česky a poznávají českou kulturu. Z jejich úst můžete slyšet o Milanu Kunderovi, Václavu Havlovi a dalších autorech, které se pokoušejí číst v originálech. A nejen to: Sylvie Richterová zprostředkovala už před časem kontakty viterbské a Jihočeské univerzity, takže sem přijíždějí čeští učitelé i studenti.
Životní příběh Sylvie Richterové je svědectvím člověka, který pozorně a kriticky vnímal oba společenské systémy, jež mu osud dopřál poznat. Zároveň dokládá její úzké, nikdy nepřerušené spojení s domovem a lásku k rodnému jazyku, který zůstal základním nástrojem její tvůrčí práce. Třicet let žila v cizině, ale mluví plynně krásnou češtinou. Pořad Místo domova Sylvie Richterové je nejen její osobní výpovědí, ale i svědectvím o radostné službě naší zemi v Itálii.