Nelegální sterilizace na Slovensku: K napravení křivdy by mohla pomoci legislativní úprava
Poradna pro občanská a lidská práva vyzvala letos v létě slovenskou vládu, aby vytvořila nezávislý orgán, který by vyšetřil nezákonné sterilizace romských žen. K výzvě se připojila i veřejná ochránkyně práv Mária Patakyová. Více už Miroslav Strelec.
Poradna pro občanská a lidská práva v minulosti zdokumentovala případy nelegální sterilizace a výsledky vydala ve zprávě Tělo a duše před 15 lety. Více zástupkyně z mimovládní organizace Poradna pro občanská a lidská práva Vanda Durbáková:
„Tehdy jsme dělali několik rozhovorů s romskými ženami v různých romských komunitách, většinou na východě Slovenska. Ženy s námi sdílely svoji zkušenost, mluvily o tom, že na nich byla provedena nucená sterilizace, resp. že nemohou mít děti. Některé z nich příčinu neplodnosti nevěděly.“
Jeden z posledních zákroků byl vykonaný roku 2002.
„My jsme mluvili asi se 140 ženami a zhruba u stovky případů jsme doložili, že se jednalo o nezákonnou sterilizaci, ke které ženy nedaly informovaný souhlas, anebo v některých případech dokonce žádný souhlas.“
Sterilizace romských žen na Slovensku trvala podle mimovládní organizace od dob komunismu více jak 20 let. Existují případy, kdy Romky podepsaly sterilizaci během porodu. O svých zkušenostech vypráví dvě z poškozených, paní Rozálie a paní Zlatice:
„Když mi to udělali, bylo mi 18 let. Zjistila jsem to až za pět let, když přišly právničky a řekly mi, co mi udělali.“
„Čekala jsem deset let na to, abych mohla mít dítě … a přitom jsem ho mít nemohla, protože mi to bez mého souhlasu znemožnili.“
Žaloby jsou obtížně využitelné
Romským ženám, které se staly obětmi nezákonné sterilizace, by k vyrovnání se se s důsledky této křivdy mohla pomoci právní úprava. I když v posledních letech došlo v legislativní rovině k posunu ve vztahu k předcházení protiprávních sterilizací, ombudsmanka upozorňuje, že faktem dále zůstává, že současný vnitrostátní právní řád dnes neumožňuje poškozeným ženám dosáhnout účinné nápravy. Jedinou možností je podání občansko-právní žaloby. To by však v mnoha případech bylo pro ženy, které utrpěly újmu na svých právech, jen obtížně využitelné. Pokračuje veřejná ochránkyně lidských práv Mária Patakyová:
„Věřím, že pozice ochránkyně lidských práv ve vztahu k podání, které jsme z poradny dostali, bude mít dostatečnou sílu a že dokáže zapadnout do komplexu opatření, která musíme jako společnost v oblasti marginalizovaných romských komunit ještě vykonat k tomu. Potřebujeme ukázat, že opravdu myslíme vážně ochranu hodnot, které máme v naší ústavě uvedeny.“
Konkrétní kroky by měly vycházet ze zkušeností z jiných zemí, jako například ze Švédska, Švýcarska nebo Norska, které se s praxí nezákonných sterilizací žen z etnických menšin či zdravotně znevýhodněných osob vyrovnávali v minulosti. Za protiprávní sterilizace Slovensko už přes 15 let kritizují mezinárodní organizace. Nejnovější legislativa ale ženy před nezákonným zákrokem chrání. Více mluvčí Ministerstva spravedlnosti Zuzana Drobová:
„Současný právní rámec poskytuje obětem nezákonných sterilizací odškodnění a to přes individuální soudní řízení. Výbor ministrů Rady Evropy potvrdil, že všechna opatření – ať už individuální nebo všeobecná – byla ve Slovenské republice zatím dostačující.“
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.