Osudy s Petrem Kotíkem: Roli mučedníka jsem vždy odmítal!
Petr Kotík - skladatel, flétnista, dirigent a svobodomyslný člověk - se narodil v roce 1942 v Praze. Jeho životní cesta nás provede Prahou 40. až 60. let, vzpomínkami na studia na Pražské konzervatoři i HAMU u profesora Františka Čecha, na Vídeň a studijní zkušenosti na tamní akademii.
Vysíláme v repríze 18.- 22. srpna vždy od 11:30 hodin.
V 70. letech už působí Petr Kotík v Bufallu (USA), od 80. let žije a pracuje v New Yorku, v posledních letech pobývá často také v Ostravě a Praze. Od malička byl obklopen hudbou (otec z matčiny strany dirigent a skladatel Hanuš Epstein) a výtvarným uměním (dědeček malíř Pravoslav Kotík, otec malíř Jan Kotík). Významnými rodinnými přáteli byli např. Jiří Kolář, Josef Istler, Vladimír Boudník nebo manželé Fárovi. Jeho dlouholetou životní partnerkou byla kurátorka a teoretička umění Charlotta Kotíková, pravnučka T.G.Masaryka. Jeho bratr je známý pražský architekt Martin Kotík.
Petr Kotík je znám jako neúnavný propagátor evropské a americké avantgardy. Na začátku 60. let zakládá v Praze soubor nové hudby Musica Viva Pragensis. Ten opouští brzy po skandálním uvedení své skladby na festivalu Varšavský podzim v roce 1964. Během vídeňských studií (jeho profesory byli např. Hans Jelinek nebo Karl Schiske) se stýká s významnými osobnostmi vídeňského prostředí. Patřil mezi ně legendární ředitel Universal Edition Alfred Schlee, skladatelé Kurt Schwertsik, Friendrich Cerha nebo Michael von Biel.
V roce 1966 pak opět v Praze zakládá QUAX Ensemble. Úzce spolupracoval s Vladimírem Šrámkem, Janem Rychlíkem, Milanem Kostohryzem nebo Rudolfem Komorousem. Osobně poznal Luigiho Nona, Karlheinze Stockhausena, Iannise Xenakise, Pierra Bouleze, Louise Andriessena, Frederica Rzewského nebo Cornelia Cardewa. Mimořádný a zásadní vliv na něj od mládí měla hudba a myšlenky Johna Cageho .Od svého příjezdu do USA úzce spolupracoval se skladateli Mortonem Feldmanem, La Monte Youngem, Christianem Wolffem nebo Earlem Brownem.Už v roce 1970, v době stipendijního pobytu v Bufallu, zakládá Petr Kotík S.E.M. Ensemble, který byl pro účely legendárního koncertu v Carnegie Hall (Pocta Johnu Cageovi k jeho nedožitým 80. narozeninám) rozšířen na The Orchestra of the S.E. M. Ensemble.
Velmi podnětné bylo pro jeho tvorbu setkání s dílem Gertrudy Steinové či Buckminstera Fullera. V 70. a 80. letech je stále ve styku s evropskou scénou nové hudby, často zajíždí do Prahy, kde je v kontaktu s osobnostmi undergroundu a aktivně je podporuje. Koncertuje, komponuje, podněcuje a organizuje řadu i na dnešní dobu stále odvážných hudebních projektů (400 let hudby v Praze ve Winter Garden v New Yorku, Hudba výjimečných délek na Pražském hradě, provedení Gruppen K. Stockhausena na festivalu Pražské jaro či Varšavský podzim).
V roce 2001 Petr Kotík zakládá bienále Institut a Festival Ostravské dny, který umělecky vede a pravidelně tak spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava. V roce 2005 pro potřeby Ostravských dnů založil na české poměry jedinečný mezinárodní orchestr pro soudobou hudbu Ostravská banda. Z iniciativy Jiřího Nekvasila, ředitele Národního divadla moravskoslezského, spoluzakládá v roce 2012 Dny nové opery Ostrava- NODO. S Ostravskou bandou podniká umělecká turné, např. v listopadu 2014 zahajuje festival soudobé hudby v Huddersfieldu, UK. V New Yorku stále vede S.E.M. Ensemble, jehož programy jsou ve středu pozornosti americké hudební veřejnosti.
Nejcharakterističtějším prvkem tvorby Petra Kotíka je autenticita uměleckého díla.
Je znám svým nekompromisním, kritickým pohledem na českou hudební scénu, přesto nebo právě proto se pro ni stále naplno angažuje. Na rozdíl od některých svých vrstevníků si Petr Kotík na problémy a zklamání, kterými je jeho život naplněn, nestěžuje.
