Pavel Šporcl v Hradci Králové
Filharmonie Hradec Králové s šéfdirigentem Kasparem Zehndrem uspořádala koncert k výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Mikrofony D-dur byly u toho.
Symfonická báseň měla překonat předehru rozmanitostí nálad a symfonii jednotou formy. Smetana ve Valdštýnově táboře nejenže sloučil protikladné dějové úseky do jediné věty, ale pevnost stavby ještě vyztužil vzájemnými průniky hudebních motivů. V Lisztově pojetí se hudba symfonické básně měla sama stát poezií, přivlastnit si materiál mistrovských literárních a výtvarných děl nikoli ilustrováním, ale vyjádřením vnitřních procesů. Je-li Liszt lyrikem, Smetana je dramatikem a Valdštýnův tábor zvláštním případem kvůli poněkud epickému zachycení vnější scenerie se vším koloritem a konkrétní smyslovou bezprostředností. Skladba má ryze český ráz, byť byla komponována ve Švédsku. Důvodem je dějiště Schillerovy hry – krajina nedaleko Plzně, kde Smetana pobýval v mládí. Skladatel hudebně zpracovává pestré hemžení ve vojenském táboře, taneční zábavu vojáků, rozhorlené námitky kapucína, noční hlídku, budíček a pochodovou scénu řadícího se vojska.
Kubelíkova kariéra světově proslulého houslového virtuosa – oživlého Paganiniho – začala ve Vídni v roce 1898. Honoráře umožnily umělci podpořit Českou filharmonii ve finanční krizi v roce 1901 a zorganizovat pro ni britské turné v roce 1902, kdy vystupovala jako Kubelíkův český orchestr z Prahy. Houslistovu závratnou koncertní činnost výrazně utlumila až první světová válka. Den po sarajevském atentátu se na zámečku v Býchorách u Kolína narodil manželům Kubelíkovým syn Rafael, pozdější světově proslulý dirigent, v létě 1915 pak další syn, jehož duševní rozvoj zbrzdila těžká nemoc. V bílými místy zejícím koncertním kalendáři roku 1916 se jedinou významnou událostí stala soukromá premiéra Houslového koncertu č. 1 započatého ještě v Býchorách, ale dokončeného již v Orlové na Slovensku. Nové skutečnosti se odrazily v určité zádumčivosti skladby, která se svým zaměřením na zpěvnost houslové hry a sólistickou praxi ohlíží za šťastnější minulostí.
Kalabis, jehož sté výročí narození připadá na 27. 2. 2023, prožil dětství v Červeném Kostelci, Solnici a Rychnově n. K. Šťastnou náhodou přežil 9. 5. 1945 bombardování Mělníka. V prosinci 1952 uzavřel sňatek se Z. Růžičkovou, někdejší vězenkyní koncentračních táborů a budoucí světovou cembalistkou, o tři měsíce později přišel z politických důvodů o místo pedagoga na AMU. Ze své skladatelské generace se ale prosadil v zahraničí jako první a jeho Sinfonia pacis se zařadila k nejhranějším českým soudobým dílům. V předvečer kubánské raketové krize 1962 odkazuje Kalabis latinským názvem skladby na filozofický rozměr problému a zároveň se vyhýbá politickému zneužití slova „mírová“. Zrůdný přežitek války se podle autora řeší v nejniternějším světě každého z nás. Obsah čtyř vět bývá vykládán jako přízrak války, válečná mašinerie, pláč spálené země a naděje na spasení skrze nedotčenou čistotu. V důrazu na melodickou a rytmickou samostatnost hlasů se odráží vliv Hindemitha, ve výrazných rytmech Bartóka. Jemně odstiňovaná melodika, rychlé přechody z jedné tóniny do druhé, inovativní orchestrace a výraz svědčí o skladatelově důkladném studiu skladebné techniky zavádějící 12 tónů do tóniny a jejich volné používání.
Vysíláme 8.5. ve 20:00.