Plachetka jako Don Giovanni. Záznam představení z Hudebního festivalu Znojmo
Pod taktovkou Romana Válka s doprovodem historických nástrojů souboru Czech Ensemble Baroque Orchestra.
Vysílali jsme 9. července ve 20:00.
Představení z Louckého kláštera v rámci Hudebního festivalu Znojmo. W. A. Mozart: Don Giovanni. Opera o dvou dějstvích K 527. Text Lorenzo da Ponte. Zpívají Adam Plachetka (Don Giovanni), Richard Wiegold (Komtur), Boris Prýgl (Leporello), Jana Šrejma Kačírková (Donna Anna), Krystian Adam (Don Ottavio), Kateřina Kněžíková (Donna Elvíra), Lenka Cafourková Ďuricová (Zerlina) a Jiří Miroslav Procházka (Masetto). Orchestr a sbor Czech Ensemble Baroque řídí Roman Válek. Slovem provází Vojtěch Babka.
V titulní roli se tam představil letos jedenatřicetiletý basbarytonista Adam Plachetka, který se od účinkování ve stejné úloze a na tomtéž festivalu před deseti lety mezitím stal už mezinárodně vyhledávaným pěvcem, vystupujícím jako Don Giovanni ve Vídeňské státní opeře a vracející se jako sólista i do Metropolitní opery v New Yorku.
„Jsme jako ovoce, to nejlepší ze sebe vydáváme až tehdy, když jsme drceni…“ říká okřídlené pořekadlo a my si ho můžeme připomenout i v souvislosti s Mozartovým Donem Giovannim; „opera oper“ spatřila světlo světa v autorově velmi nelehkém životním období. U konzervativního vídeňského publika začal se svou hudbou vyžadující přemýšlení pomalu vycházet z módy, zhoršovaly se vztahy se sestrou Nannerl a především po dlouhé nemoci zemřel Wolfgangův otec Leopold. Do této etapy jeho života přichází slavné uvedení Figarovy svatby v – tehdy pouhé čtyři roky starém -Nosticově divadle v Praze. „Praha je krásné a příjemné místo a všichni jsou tu ke mně neobyčejně zdvořilí a prokazují mi tu všechny možné pocty…“ psal v lednu 1787. A z Prahy si také odvezl objednávku na novou operu.
I Don Giovanni sklidil o mnoho vřelejší ohlas v Praze než v německých městech. Na další cestu do Prahy se – ještě s nehotovou operou – vydával 1. října téhož roku. Jak Mozart, tak libretista Da Ponte, byli ubytování nedaleko divadla a okna jejich pokojů byla přímo proti sobě a dělila je jen malá ulička. Svůj volný čas trávil Mozart v letní vile manželů Duškových v tehdy půvabném pražském předměstí Smíchov a zde také operu dokončil. Během svého pobytu měl skladatel příležitost lépe poznat i pražský operní život a oblíbené kusy zdejšího obecenstva, na což ihned v opeře flexibilně zareagoval. Ohlas premiéry 29. října 1878 byl mimořádný. Režisér představení pan Guardasoni poslal Da Pontemu zprávu s prorockou větou: „Ať žije Da Ponte! Ať žije Mozart! Všichni divadelní ředitelé, všichni virtuózové, jim musí žehnat. Pokud žijí, nebudeme poslouchat divadelní ubohosti.“
Basbarytonista Adam Plachetka, který hrdě při každé příležitosti zdůrazňuje mozartovské kořeny svého uměleckého působení, dlouhou dobu žil s postavou Masetta z této opery. Úloha titulní přišla v roce 2011, kdy ji jako záskok zazpíval celkem čtyřikrát ve své domovské Vídeňské státní opeře. Do Znojma se Adam Plachetka vrací po deseti letech, v Donu Giovannim se po jeho boku představila jeho půvabná manželka Kateřina Kněžíková jako Donna Elvíra či Jana Šrejma Kačírková jako Donna Anna. Parafrázujme slova pražských manželů Duškových, adresovaná z Prahy panu Wolfgangovi už deset let před slavnou premiérou Dona Giovannihov roce 1777: „…ať jen Adam nyní přijede do Znojma přímo nebo oklikou, vždy bude přijat se srdcem plným přátelství!“
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka