Poslechněte si pět kompozic z díla Arvo Pärta, které zazněly v katedrále sv. Víta

03477678.jpeg
03477678.jpeg

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha zařadil do svého letošního programu na 21. září koncert věnovaný výhradně tvorbě Arvo Pärta. Jeden z celosvětově nejhranějších současných skladatelů, autor mimořádně působivé a posluchačsky přístupné hudby, o deset dní dříve slavil osmdesátiny.

Protagonistou koncertu byl Estonský filharmonický komorní sbor, který vede Tonu Kaljuste. Jde o mezinárodně proslulé těleso, spojované s hudbou Arvo Pärta téměř automaticky. Spoluúčinkoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

Arvo Pärt prošel v životě třemi velkými proměnami. Týkaly se nejen kompozičního stylu, ale také jeho náboženské identity a kulturního zázemí. Ze skladatele provokujícího sovětskou moc nežádoucí prozápadní orientací při hledání vlastního hudebního jazyka se stal světový klasik současné hudby, jemuž je nejvlastnějším žánrem duchovní tvorba. Z protestanta se ještě v Estonsku vnitřním přerodem stal pravoslavný křesťan. A z Estonce a sovětského občana, který s manželkou získal možnost přesídlit do Izraele, se v roce 1980 díky zastávce ve Vídni stal kosmopolitní rakouský státní příslušník usazený s rodinou nakonec o rok později natrvalo v Západním Berlíně.

03477676.jpeg

Pärt píše mimořádně komunikativní, meditativní, jakoby strohou a zároveň silně emotivní hudbu. Ve skladbě Fratres, první položce programu, uplatnil svůj styl skutečně vzorově. Z let 1977 až 1992 existuje 16 jejích podob - od sestavy pro housle, smyčcový orchestr a bicí nástroje až po verze pro housle a klavír nebo pro skupinu violoncell... Také Cantus na paměť Benjamina Brittena pro smyčcový orchestr a zvon je dílem z roku 1977. Jde o reakci na úmrtí anglického skladatele, jehož poetiku a fantazii Arvo Pärt obdivoval... Adamův nářek pro smíšený sbor a smyčcový orchestr z roku 2009 ukazuje další vývoj Pärtovy kompoziční techniky a hudební řeči.

Přímý přenos festivalového koncertu z katedrály sv. Víta.
Arvo Pärt: Fratres
Skladba pro housle, smyčcový orchestr a bicí nástroje
Cantus na paměť Benjamina Brittena pro smyčcový orchestr a zvon
Adamův nářek. Skladba pro smíšený sbor a smyčcový orchestr
Salve Regina pro smíšený sbor, celestu a smyčcový orchestr
Te Deum pro tři sbory, smyčcový orchestr, preparovaný klavír a větrnou harfu
Zpívá Estonský komorní filharmonický sbor, hraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu, řídí Tonu Kaljuste.
Slovem provází Wanda Dobrovská.

Jeho charakteristický zvonivý styl, který nazval tintinnabuli, se postupně stal základem, z něhož volně vyrůstají další technické a výrazové prvky... Na koncertě rovněž zazní Pärtova Salve Regina, vyjadřující úctu k Panně Marii. Před čtyřmi lety zazněla v Miláně při příležitosti výročí sjednocení Itálie v novém autorově aranžmá pro smíšený sbor, celestu a smyčcový orchestr... Poslední skladbou programu je chvalozpěv Te Deum z roku 1984, napsaný na objednávku Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem...

Estonský filharmonický komorní sbor je mezinárodně nejznámějším hudebním souborem své země, proslulým nejen mimořádnými interpretačními kvalitami, ale také nadstandardní pozorností současné vokální hudbě. Od roku 1981, kdy těleso založil, je Tonu Kaljuste vedl po dvě desetiletí a nadále se k němu vrací. Repertoár sboru, který má ve vlasti a po světě každoročně až sedm desítek koncertů, sahá od gregoriánského chorálu po moderní autory, z nichž nejčastěji uváděnými a natáčenými jsou dva významní původem estonští skladatelé - letos osmdesátiletý Arvo Pärt a o pět let starší Veljo Tormis.