Pražské jaro 2014 - rozhovor s Jiřím Bělohlávkem

02714727.jpeg

Letošní 69. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro zahájí Česká filharmonie se svým šéfdirigenetm Jiřím Bělohlávkem.

Tradiční provedení Smetanovy Mé vlasti 12. května v pražském Obecním domě bude současně poctou k letošnímu 100. výročí narození velké dirigentské osobnosti světového formátu - Rafaela Kubelíka. Český rozhlas Vltava vysílá koncert přímým přenosem. Po jeho skončení zařadíme aktuálně natočený rozhovor s dirigentem Jiřím Bělohlávkem o Smetanově Mé vlasti a její interpretaci.

Smetanova Má vlast je v symfonické literatuře dílem ojedinělým. Z hlediska naší národní kultury zaujímá vedle opery Libuše výsostné postavení, stala se národním hudebním symbolem přesahujícím svým významem pouze subjektivní estetický prožitek. Počátky Smetanova tvůrčího záměru spadají do roku 1872, tedy doby, kdy skladatel dokončil slavnostní operu Libuše a kdy byl české společnosti vítaný každý podnět, který posiloval národní uvědomění a emancipační tendence.

Časopis Hudební listy informoval v souvislosti s dokončením opery Libuše, že skladatel .." hodlá nyní přistoupit k větším orchestrálním skladbám Vyšehrad a Vltava". O několik měsíců zveřejňuje další hudební časopis té doby - Dalibor:.."Tak komponuje Smetana celý cyklus symfonických básní pod jménem všeobecným "Vlast" s pododdíly: Říp - Vyšehrad - Vltava - Lipany - Bílá hora atd., řídě se vůbec nejdůležitějšími momenty naší slávy i neštěstí našeho."

I když tematický obsah jednotlivých částí doznal během tvůrčí práce změny, už z těchto referencí je patrné, že záměrem bylo vytvořit cyklus. Vedle ideových podnětů je patrná zaujatost skladatele pro oblast programní hudby a formu symfonické básně, které se dříve věnoval v tzv. švédských symfonických básních (Richard III, Valdštýnův tábor, Hakon Jarl). Nepochybně významné byly i zkušenosti B.Smetany jako operního skladatele, schopného vytvořit působivou dramatickou výstavbu i hudební charakteristiku obsahu.

Vlastní práce na šestidílném symfonickém cyklu je vymezena roky 1874-1879. Je to už doba skladatelovy hluchoty, jeho osobní tragédie vedla k ještě intenzivnější angažovanosti ve službě národní kultury. Má vlast nebyla dílem nahodilé inspirace, ale završením určité tvůrčí etapy tehdy padesátiletého Smetany. Vazby na předchozí Libuši jsou zejména u symfonické básně Vyšehrad evidentní.

Cyklus nevznikal kontinuálně, první tři části části - Vyšehrad, Vltava, Šárka vznikaly v Praze, Z Českých luhů a hájů o několik měsíců později v myslivně v Jabkenicích - s datem dokončení 18.října 1875. Po ukončení této první etapy práce byly jednotlivé symfonické básně úspěšně uváděny na koncertech samostatně a jen osobní poznámka skladatele ve vlastním soupisu skladeb potvrzuje budoucí směřování k rozměrnějšímu cyklu.

Čtěte také

Smetana se k práci na cyklu vrátil po třech letech naplněných jinou a velice intenzivní tvůrčí prací (vznikly opery Hubička a Tajemství, kvartet Z mého života, Polky z Českých tanců aj.), která jej obohatila o další kompoziční zkušenosti a přispěla i k jeho osobnostnímu vývoji. Závěrečná dvojice cyklu přináší v Táboru velké téma minulosti - husitství a vizi neohrožené budoucnosti v Blaníku, přičemž obě části spolu velice těsně souvisejí. Poprvé byly provedeny v lednu 1880. Jako cyklus zazněla Má vlast v nastudování dirigenta Adolfa Čecha 5.listopadu 1882.

Cyklus symfonických básní Má vlast věnoval Bedřich Smetana městu Praze. V dedikaci Radě královského hlavního města Prahy píše: "Skladby tyto věnovati chci slavnému městu Praze..., poněvadž zde nabyl jsem hudebního vzdělání, zde dlouhá léta jsem veřejně účinkoval a zde stihla mne i nemoc pro hudebníka nejstrašnější."