Premiéra oratoria Mojžíš Sylvie Bodorové na Smetanově Litomyšli propršela
Déšť, který se v Litomyšli spustil ve čtvrtek 3. července večer se začátkem koncertu, hudbu trochu rušil, ale světová premiéra oratoria Mojžíš skladatelky Sylvie Bodorové se i tak pod výsuvným zastřešením zámeckého nádvoří odehrála za mimořádné pozornosti publika a se spontánním ohlasem. Snad šumění vody nepoznamenalo záznam natolik, aby nemohlo dílo v budoucnu zaznít ještě v televizi a u nás na Vltavě.
"Mám radost," řekla šťastná autorka bezprostředně po koncertě u vltavského mikrofonu. Tak velké dílo se podle ní vždy rodí bolestně. "Všem interpretům to ale úžasně vyšlo, podali obrovské výkony; všechno, co jsme do toho vložili, se vrátilo a publikum to ocenilo. Co si člověk může víc přát jako muzikant a jako skladatel...," prohlásila.
Monumentálně koncipovaná, posluchačsky však vědomě velmi přístupná více než hodinová skladba zhudebňující starozákonní text o čtyřicetiletém putování židovského národa z Egypta do zaslíbené země užívá vedle symfonického orchestru a smíšeného a dětského sboru tři pěvecké sólisty, dva recitátory a posílené bicí nástroje.
V titulní úloze exceloval barytonista Ivan Kusnjer. Bodorová mu napsala roli "na tělo" - ví, že jako málokterý jiný barytonista má obrovský rozsah a že obsáhne i značně vysoké tóny, a tak to v koncipování melodií jeho partu náležitě využila. Dalšími protagonisty provedení byli především sopranistka Gabriela Beňačková a herec Otakar Brousek. Dílo má čtrnáct částí. Sugestivně podala autorka zejména scénu přijetí Desatera Božích přikázání, radostné sborové Hallelujah i tanec okolo zlatého telete, v němž dokonce nechává členy orchestru dupat do rytmu.
Na otázku, zda se ještě v blízké budoucnosti počítá s dalším uvedením, odpověděla, že to už ona v rukou nemá. "Doufám, že to není poprvé a naposledy Budu samozřejmě ráda, když budeme mít příležitost ještě jednou Mojžíše uvést, protože je v tom hodně práce," řekla.
Premiéru oratoria psaného na objednávku pro letošní 50. ročník litomyšlského festivalu připravil s Pražskými symfoniky, Pražským filharmonickým sborem a Kühnovým dětským sborem dirigent Jiří Malát.
Komponováním svého druhého oratoria strávila Sylvie Bodorová "dva roky absolutně intenzivní práce", k níž se většinou uchyluje do samoty ateliéru ve Zbirohu. Je přesvědčena, že starozákonní téma se svými naléhavými otázkami promlouvá do současnosti velmi případně. Jak přiznala, téma Mojžíše bylo zvláštní tím, že ji bavilo víc a víc, čím déle skladbu psala: "Je to tak mnohovrstevnaté téma, je v něm tolik věcí, které vidí člověk vždy zase z jiného pohledu, že jsem do napsaného neustále zasahovala, napadalo mě stále něco lepšího... Jakoby práce bez konce. Tato kompozice měla méně obvyklý průběh, než mívám, ale hrozně mě bavila."