Šéf opery Národního divadla Petr Kofroň: Opera je snobský žánr
Jaké Národní divadlo by si přál a jak se mu daří naplňovat představy, s nimiž přijal funkci v jeho vedení? Petr Kofroň je třetí sezónu uměleckým ředitelem obou operních domů naší první divadelní scény.
Soudobá hudba má být podle něho v undergroundu, nemá smysl ji zatraktivňovat, zpřístupňovat. Kdo ji chce provozovat, musí se smířit s tím, že je to forma mnišství.
Půl publika čeká na Sbor Židů, zbytek opery přetrpí a pak dojednává obchody“, říká Petr Kofroň, umělecký šéf Opery Národního divadla. „Sázíme na rovnováhu mezi diváckými a méně diváckými tituly. A bojíme se rekonstrukce Státní opery.
Petr Kofroň je bezesporu jeden z nejoriginálnějších současných skladatelů u nás, neustrnulý a znovu a znovu překvapující. S nezatížeností sobě vlastní nacházel inspirační sílu v experimentálním rocku, punrocku, undergroundu i popu, v esoterních praktikách, ve filozofii Ladislava Klímy nebo u hermetika Aleistera Crowleyho. Realizoval grafické partitury Anestise Logothetise, Miroslava Ponce, Milana Grygara a dalších. Zajímá ho konceptuální umění a rituál, je fascinován energií zvuku.
V polovině 80. let založil Petr Kofroň s Martinem Smolkou a Miroslavem Pudlákem soubor pro soudobou vážnou hudbu Agon Orchestra, který začal uvádět tvorbu amerických minimalistů. Agon ale přinesl množství jiné hudby dosud neslýchané ve zdejším kraji : světovou avantgardu, newyorský downtown, skladby výtvarníků a rockerů či mikrointervalové kompozice. Po celou dobu soubor prezentoval mladé české skladatele a autory české Nové hudby, zvláštní pozornost věnoval Rudolfu Komorousovi, Zbyňku Vostřákovi a Josefu Bergovi.
Jakkoli je vůči soudobé hudbě Petr Kofroň skeptický, má za sebou řadu úspěšných projektů, zejména mnoholetou činnost souboru Agon, řadu dirigentských počinů a v poslední době cyklus Krása dneška s Pražskou komorní filharmonií, jehož byl dramaturgem a průvodcem.
Za vynikající akci považuje festival Hudební fórum Hradec Králové, který spolupořádá stanice Vltava s Filharmonií Hradec Králové. Cení si zejména toho, že se odehrává v městě, které bylo „předrevoluční baštou konzervativismu, kam nebylo radno vůbec jezdit“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.