Silvestr alla turca

16. prosinec 2019

Osmanský vpád do sváteční idyly českých hudbymilovných domácností. Silvestr na D-dur od osmi do půlnoci pod velením Libora Dřevikovského.

Když zpívají můzy, mlčí zbraně a naopak

S Osmanskou říší měl evropský kontinent zkušenosti minimálně od středověku, a to ve střídavé podobě: někdy v příznivých obchodních spojeních jindy, bohužel, v ničivých válkách. Vždy podle toho, jaké momentální zájmy byly na jedné či druhé straně. K jedněm z častých cílů Osmanských vojenských výpadů patřila Střední Evropa a není divu, že těmito konflikty byla v 16.-18. století často postižena rozlehlá podunajská Habsburská monarchie, která na jihu sousedila s neklidným Balkánem.

K nejstarší obchodní cestě spojující Evropu s Orientem patřila trasa Konstantinopol – Benátky – Amsterdam. Po ní, když zrovna neřinčely zbraně, čile proudily oběma směry námořní koráby a poštovní diligence s rozličnými náklady v podobě rozličného spotřebního, uměleckého, mnohdy však i velmi vzácného zboží

Rohlíky ve tvaru půlměsíce a břeskná hudba

V roce 1683 se dostalo stočtyřicetitisícové vojsko tureckého sultána Mehmeta IV. až před Vídeň a její obyvatele před vypleněním zachránily doslova v hodině dvanácté spojenecké armády německých knížat. Traduje se, že Vídeňané však ani v době nejtěžšího obléhání neztráceli svůj pověstný smysl pro humor a jakýsi pekař přišel na nápad jak „zesměšnit“ nepřítele: své doposud rovné rohlíky začal tvarovat do podoby půlměsíce! Jeho nápad se rychle rozšířil nejenom ve Vídni a s „půlměsícovitými rohlíky“ se můžeme v pekařstvích setkávat dodnes. Dalšího co zřejmě od zmíněného roku 1683 po Turcích ve Vídni zůstalo, byl hudební kolorit. Toho si v podobě břeskných vojenských hudeb s typickým hřmotným zvukem bicích nástrojů elitních sultánových oddílů janičárů prý Vídeňané tenkrát užili víc něž dost. Napodobování tohoto rázného stylu, označovaného ve skladbách pokynem „alla turca“ – „po Turecku“ a využívajícího bicí nástroje a silnou dynamiku, se v době baroka a klasicismu stalo až módní záležitostí. Jeho vliv na evropskou hudbu byl patrný v postupném zdomácnění některých bicích nástrojů v orchestrálním instrumentáři: např. triangl, činely nebo velký buben ad., které pak trvale zakotvily v instrumentáři velkých romantických orchestrů a ve 20. století k nim přibyla řada dalších různých bicích nástrojů.

Logo

Dopolední vysílání zahájí předehra k slavnému Mozartovu „tureckému“ singspielu Únos ze serailu, v úvodu zcela nečekaně jemně ozvláštněna. Z dalších skladeb „alla turca“ zazní např. originální turecký vojenský pochod z 18. století, Symfonie č. 63 C dur „Roxelana“ Josepha Haydna, Pochod pro sultána Abdula Medžida z pera Gaetana Donizettiho, nebude chybět slavná Mozartova Klavírní sonáta A dur s finálním Tureckým pochodem (a také s jedněmi nejkrásnějšími klavírními variacemi v 1. větě). Pozornosti by rovněž neměla ujít hudba ze singspielu Soliman II. čili Tři sultánky Josepha Martina Krause, německého skladatele (současníka Mozarta) působícího na švédském královském dvoře. Svůj prostor ve vysílání budou mít rarity z pera Amilcara Ponchielliho J. S. Bacha, Julesa Demerssemana a M. I. Glinky.

Odpolední program otevře Turecký pochod Gioacchina Rossiniho, zažijeme hudební vítězství křesťanů nad Turky v podobě Houslové sonáty Andrease Antona Schmelzera, zazní turecká píseň, jejímž autorem je Mozartův současník Hammamîzâde İsmaıl Dede Efendi, a další díla Louise Spohra nebo Charlese de Ferriol. Druhou část odpolední čtyřhodinky vyplní jiskřivá opera Turek v Itálii, pod níž je podepsán génius italské buffy, Gioacchino Rossini.

V podvečerním silvestrovském vysílání „alla turca“ upoutají tři rozsáhlá orchestrální romantická díla inspirovaná Orientem: Symfonická fantazie Na březích Bosporu, německo-maďarsko-chorvatského skladatele a houslového virtuosa Augusta Abramoviće rytíře von Adelburg, Symfonická suita Východ, českého skladatele a dirigenta Rudolfa Zamrzly a Symfonická suita Šeherezáda, ruského skladatele Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. A nebudou chybět rarity z pera samotných tureckých sultánů Abdülazize a Murada V. nebo  zvukomalebná Sinfonia turchesca F. X. Süssmayra a další díla E. Satieho, J. S. Bacha, A. Dvořáka a H. Klosého.

Fez

Silvestrovsky laděný turecký program stanice ČRo D-dur vyvrcholí večer uvedením asi „nejturečtější opery“, která byla v 18. století napsána: Únos ze serailu od Wolfganga Amadea Mozarta. Opera zazní z nahrávky vzniklé v roce 2014 ve Festspielhausu v Baden Badenu v nastudování mladého kanadského dirigenta Yannicka Nézeta-Séguina.  

Závěr vysílání bude tradičně patřit dvěma nejpopulárnějším dílům barokní hudby: houslovým koncertům Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho a Hudbě ke královskému ohňostroji Georga Friedricha Händela.

autor: Libor Dřevikovský
Spustit audio