Silvestr v D-dur
Silvestr na stanici D-dur nebude k popukání, ale náladu nám nezkazí. Vysílání jsme svěřili Liboru Dřevikovskému. Mozart, Zelenka, Rossini a Offenbachova opereta Bandité s Gardinerem.
Ráno Chléb s máslem...
Úvodní dopolední čtyřhodinový blok bude ve znamení milé a vtipné hudby, kdy si k „rannímu zasycení“ dopřejeme např. klavírní drobničku Chléb s máslem, připisovanou Wolfgangu Amadeu Mozartovi, anebo zvukově velmi odvážnou Alsterskou suitu Georga Philippa Telemanna. Nezapomeneme ani na příjemné a známé tóny hudby Franze von Suppého a Jacquesa Offenbacha, dvou nestorů vídeňské a pařížské operety, od jejichž narození uplyne příští rok rovných 200 let; věříme, že rovněž potěší setkání s hudbou Josepha Haydna, dalšího jubilanta nadcházejícího roku (210 let od úmrtí), a sice v podobě Symfonie č. 60 C dur nazvané „Roztržitý“, ale také setkání s hudbou mnoha dalších mistrů: Carla Czerného, Jana Dismase Zelenky, Gioacchina Rossiniho, Adriana Banchieriho ad.
...v poledne brumli s mandorou a s operetním zákuskem...
Druhý vysílací blok, začínající přesně dvanáct hodin před koncem letošního roku, nabídne v první polovině pestrou mozaiku z hudby mistrů klasicismu a neoklasicismu; hudby, která baví a dokáže potěšit ryze hudebními prostředky, kterými mohou být neobvyklé nástrojové obsazení, zvukomalba, variace či karikatura hudby samé, např.: Dvojkoncert pro brumli a mandoru Johanna Georga Albrechtsbergera, Divertimento-Kasace pro dechové nástroje Iši Krejčího, Sonáta pro žestě Francise Poulenca, Hudební žert Wolfganga Amadea Mozarta ad.
Ve druhé půli vysílání zazní klasická francouzská opereta Bandité (Les Brigands), z pera génia a „otce-zakladatele“ tohoto divadelního žánru, Jacquesa Offenbacha. Premiéra operety, jejímiž libretisty byl osvědčený pařížský literární tandem Meilhac a Halévy, a jejíž děj je zasazen do španělsko-italského prostředí, se v prosinci roku 1869 v pařížském Théátre des Variétés. Dobová pařížská kritika shledala dílo jako „nepříliš originálním, ale nicméně veselé a zábavné…“ O půl roku později poznala Offenbachovy Bandity i Praha. Opereta byla s velkým úspěchem uvedena v červenci 1870 (nadšenou kritiku tehdy napsal Jan Neruda) na letní to scéně Prozatímního divadla v tzv. Aréně na hradbách (dnes v těchto místech stojí nádherná, nově rekonstruovaná novorenesanční budova Národního muzea).
Děj Offenbachových Banditů je zcela nadčasový, ba, až aktuální (!) – stručně řečeno: loupežnická banda v čele s náčelníkem Falsacappou, se v honbě za získáním velkých peněz klidně vydává za státní delegaci, setká se s defraudantem a pochopitelně se cítí ošizena… Opereta Les Brigands zazní ve francouzském originále, ze stylové nahrávky, která vznikla ve Francii v roce 1988, v nastudování sólistů a souboru Lyonské opery pod taktovkou legendárního britského dirigenta Sira Johna Eliota Gardinera.
...a večer Lazebník se Čtverem ročních dob a s Hudbou k ohňostroji!
Poslední čtyři hodiny vysílání ČRo D-dur v letošním roce bude znít hudba tří mistrů baroka a romantismu: Gioacchina Rossiniho, Antonia Vivaldiho a Georga Friedricha Händela. Rossiniho Lazebník sevillský je skladatelova asi nejslavnější a do dnešních dnů i nejhranější komická opera, doslova po celém světě. A to i přes to, že premiéra opery v únoru roku 1816 skončila fiaskem. Nicméně už druhé představení zaznamenalo velký úspěch, který se s postupujícím časem již jenom stále stupňoval. Přívaly svěžích a vtipných hudebních nápadů a kouzelných melodií, kterými Rossini doslova zaplavil partituru opery, nenechají posluchače ani na okamžik vydechnout a řítí se kupředu jako děj geniální Beaumarchaisovy veselohry, kterou do podoby operního libreta brilantně adaptoval Cesare Sterbini. Lazebník sevillského zazní z nahrávky vydavatelství Decca z roku 1989, pod níž je dirigentsky podepsán vynikající italský dirigent Giuseppe Patano a v hlavní úlohách se blýskli William Matteuzzi (Hrabě Almaviva), Cecilia Bartoli (Rosina), Enrico Fissore (Doktor Bartolo) a Leo Nucci (Figaro). Asi nejslavnější Vivaldiho cyklus čtyř houslových koncertů Čtvero ročních dob vznikl přibližně v letech 1721-23 a o dva roky později byl spolu s dalšími osmi koncerty publikován v Amsterdamu ve sbírce Il cimento dell'armonia e dell'inventione. Zmíněné čtyři koncerty patří ke skvostům barokní hudby, v nichž v naprosté rovnováze je instrumentální virtuosita, hudební programnost a skladatelova geniální melodická invence. Dílo zazní z nahrávky souboru The Academy of Ancient Music. Poslední „hudební slovo“ na stanici D-dur bude mít v letošním roce další velikán barokní hudby: Georg Friedrich Händel a jeho Hudba ke královskému ohňostroji, oslavující mír po skončené válce o Rakouské dědictví v roce 1749; dílo oslavující mír, radost ze života!
Český rozhlas D-dur 31. prosince od 8:00