Tomáš Gregor: Absolutní svoboda
Rozhlasový dokument Absolutní svoboda patří do cyklu Ztráty a nálezy hned z několika důvodů. Jeho autor Tomáš Gregor byl totiž dlouholetým spolupracovníkem iniciátora celého projektu, velkého rozhlasového dokumentaristy Zdeňka Boučka, který bohužel zemřel dřív, než se do práce na Ztrátách a nálezech mohl naplno ponořit. A sám Tomáš Gregor by mohl být ústřední postavou dokumentu z tohoto cyklu. Vždyť jako filmový a televizní dokumentarista v Čechách začínal, ale po roce 1968 emigroval, stal se Kanaďanem a vrátil se do Prahy až po sametové revoluci.
Sám už také natočil řadu rozhlasových a televizních dokumentů o osudech Čechů, kteří si v Kanadě i jinde na Západě našli novou vlast. Jedním z nich je také protagonista dokumentu Absolutní svoboda, Antonín Dimitrov. Jedná se vlastně o manželský dvojportrét manželů Dimitrovových, Antonína a Olgy.
Oba manželé jsou výtvarníci, oba se věnovali filmu a divadlu, oba spolu emigrovali do Kanady. Na severoamerickém kontinentu pak prožili bohatý profesionální život a pro odpočinek si vybrali kanadskou divočinu, kde dnes žijí v malé vesničce daleko od civilizace.
Především Antonín Dimitrov vypráví v Gregorově dokumentu svůj nesnadný život a svou křivolakou cestu do poklidu lesů severního Ontaria. Zásadní význam pro něj mělo studium na pražské vysoké škole UMPRUM, odkud ho ale v roce 1953 vyloučili pro jeho nekompromisní politické názory. Nejdřív se tedy pokusil emigrovat přes Vídeň, ta ale v té době ještě patřila do sovětské zóny. Mladý muž byl zadržen rakouskou policií, ta ho předala do rukou Rusů a ti ho vrátili do Československa.
A tak se dostal nejprve do Leopoldova a pak do Jáchymova. Odtamtud byl propuštěn po více než čtyřech letech nucených prací. Naštěstí se později, v 60. letech, mohl vrátit ke své profesi a stejně jako jeho manželka spolupracoval s řadou předních českých filmařů. O tom v dokumentu vypovídá především režisér Juraj Herz. Bylo ovšem zřejmé, že po sovětské okupaci Československa v roce 1968 manželé Dimitrovovi v Československu nezůstanou.
Skutečně se jim podařilo vycestovat a oba pak po léta úspěšně pracovali v divadlech ve Spojených státech a v Kanadě. Antonín se také čím dál víc věnoval oboru, který studoval, grafice, zatímco Olga pracovala jako kostýmní výtvarnice na mnoha filmech, mimo jiné s Lee Marvinem, Charlesem Bronsonem, Johnem Hustonem, Robertem Mitchumem a dalšími. . .
Na začátku 90. let se manželé ještě jednou přijeli podívat do Československa, kde měl Antonín i retrospektivní výstavu. Ale pak se rozhodli odejít z civilizace do poklidu severokandské divočiny. Jejich pohled na život a na svět tím pochopitelně získal nový a neobvyklý rozměr.
"Pro mě je příroda všechno," říká Antonín. "Je to absolutní svoboda. I když pušku nosit musím," dodává, "protože tu obcházejí medvědice. Ale medvědi se k nám chovají hezky... a jeleni, ti chodí až sem ke dveřím a koukají nám do oken. Jsou zvědaví. . ."
