Tři dirigenti - Liebreich, Luks a Hrůša

Alexander Liebreich

Rozhlasoví symfonikové zahrají se svým designovaným šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem. Václav Luks uvede v Rudolfinu Mesiáše a pak už bude Dvořákova síň pod taktovkou Jakuba Hrůši patřit hudbě Bohuslava Martinů a Arnolda Schönberga. A Petr Veber jde na všechno...

Na programu SOČR a na orchestrálním programu České filharmonie není v tomto týdnu ani trochu znát, že jsou tu Velikonoce. Ostatně, letos jsou v kalendáři překvapivě brzy. Alexander Liebreich zkraje velikonočního týdne diriguje v Praze hudbu, která ho zajímá a kterou bude určitě přinášet do svých programů i nadále, až se od podzimu stane šéfem – hudbu Leoše Janáčka a Richarda Strausse a pak jako podobně typickou položku dvě skladby Alexandera Zemlinského. Jde o rakouského autora a dirigenta, který stál od roku 1911 po šestnáct let v čele opery Nového německého divadla a psal zajímavé kapitoly do mnohakulturního dění meziválečné Prahy.  

Jakub Hrůša s Českou filharmonií

Jakub Hrůša připravuje s Českou filharmonií na středu, čtvrtek a pátek Klavírní koncert Arnolda Schönberga. Těším se na zajímavou, zřídka slýchanou skladbu, která osciluje mezi neoklasicismem a racionálnější avantgardou, mezi expresí, tragikou a ironií. Hrát má klavíristka Mitsuko Uchida, která zřejmě patří k nejlepším interpretkám tohoto díla. Upřímně, ještě o něco víc se ale těším na Třetí a Šestou symfonii Bohuslava Martinů, které Schönberga zarámují. 

Dvořákova Stabat mater a Mesiáš

Tím, kdo přispěje při hlavních koncertech v metropoli k povědomí o svátečních dnech, budou Pražští symfonikové, když s Pražským filharmonickým sborem a Tomášem Braunerem v Obecním domě uvedou Dvořákovu Stabat mater, a pak Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a s Händelovým oratoriem Mesiáš. Rozměrná barokní skladba, v Británii kultovní a i ve zbytku světa mimořádně oblíbená a hodně dobře známá, je reflexí života Ježíše Krista. Tedy v biblickém křesťanském vidění Spasitele, od jeho zaslíbení a narození až po smrt na kříži, která je křesťany chápána v rozměru vykupitelské oběti. Na Mesiáše se nelze netěšit, zvláště když bude v rukou Václava Lukse, jednoho z těch, kdo české země po roce 1990 znatelně posunují v oboru historicky poučené interpretaci staré hudby z dlouhodobé izolace do mezinárodních souřadnic.