V oboře v Ralsku už žije třiatřicet zubrů
Stádo zubrů evropských v Ralsku na Českolipsku se rozrostlo o dalších šest kusů, celkem jich tak v oboře je už třiatřicet. Přírůstky pocházejí z Polska, jedno zubří mládě se ale narodilo až po příjezdu do Ralska. Uvedl to mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.
Z Polska přivezli do Ralska čtyřletého býka a čtyři mladé krávy ve věku od dvou do čtyř let. Jedna den po vypuštění do obory porodila zdravé tele. "Zvířata byla po dohodě s pracovníky Evropského centra na ochranu zubra a Svazem chovatelů zubra evropského dovozena z Polska ze tří různých oblastí, aby se v co největší míře vyloučila příbuzenská plemenitba," uvedl vedoucí myslivosti Vojenských lesů a statků v Ralsku Miloslav Zikmund.
Zubři žijí v oboře Židlov na místě bývalé tanková střelnice. Svou výměrou 3794 hektarů je druhou největší v republice. Prvních pět zubrů, kteří do Ralska dostali z Kampinovského národního parku v Polsku našlo v oboře domov v roce 2011. Populaci těchto ohrožených sudokopytníků se daří v Ralsku úspěšně zvyšovat, každoročně se tam narodí minimálně tři mláďata.
"Nejdramatičtějším přírůstkem bylo narození samičky Jezova v roce 2012, která na svět přišla v mrazivém listopadu, kdy teploty klesaly pod minus 12 stupňů Celsia. I jí se však díky péči celého stáda podařilo bez problémů přežít," uvedl Sotona. Letos se v oboře zatím narodila čtyři mláďata, očekávají se ještě další přírůstky od mladých samic.
Zubři jsou největší volně žijící přežvýkavci v Evropě, takřka tři metry dlouhé zvíře váží až tunu a na výšku může mít v kohoutku skoro dva metry. Ve volné přírodě byli vyhubeni asi před sto lety kvůli rozsáhlému kácení lesů. kdysi žili i v okolí Ralska.
V České republice loni žilo 93 zubrů, letos by jejich počet měl překročit stovku kusů.
Zájemci se mohou do zubří obory podívat, vedou přes ni i cyklostezky. Spatřit tato mohutná zvířata zblízka ale vyžaduje velké štěstí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
