Valerij Gergiev s Berlínskými filharmoniky

13. listopad 2019

Rafinovaný program vytvořený především barevnou ruskou hudbou inspirovanou světem pohádek provedli Berlínští filharmonikové s mágem taktovky -  Valerijem  Gergievem  v prosinci minulého roku v sále Filharmonie v Berlíně. Vysíláme na D-dur 13. listopadu ve 20:00.

Program sice otevřela hudba francouzská - orchestrální preludium Clauda Debussyho Faunovo odpoledne - orchestrálními barvami hýřící kompozice inspirovaná slavnou básní Stéphana Mallarmého, která se stala svým způsobem průkopnickým dílem otevírajícím zvláštní zvukový svět charakteristický pro impresionismus. Faunovo odpoledne

Valerij Gergiev

má určitou „ruskou vazbu“ - brzy se dostalo i na divadelní jeviště, když je  v roce 1912 inscenoval choreograf Vaclav Nižinskij s progresivním Ruským baletem působícím v Paříži. Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov byl významnou osobností ruské hudby 19.století. Jeho nejkvalitnější operní partiturou je Zlatý kohoutek (Zolotoj petušok) na libreto Vladimíra Ivanoviče Bělského podle stejnojmenné povídky Alexandra Sergejeviče Puškina. Hudba opery zaujímá  brilantní  instrumentací  a také barevnou harmonií s odvážnými chromatickými postupy. Na koncertních pódiích bývá, byť zřídka, uváděna v podobě orchestrální suity.  

Následovaly části z baletu Popelka Sergeje Prokofjeva, který vznikl na objednávku tehdejšího leningradského Kirovova divadla po velice úspěšném provedení skladatelova baletu Romeo a Julie v roce 1940. Vedení divadla požadovalo klasické pojetí pohádkového námětu s uplatněním tradičních baletních čísel. Prokofjev zdařile vystihl hudebními prostředky různé charaktery jednajících postav, vytvořil plastický zvukový obraz pohádkového příběhu, v jehož pozadí stojí humanistické poselství. Práci na díle přerušil vývoj válečných událostí, premiéra se konala až v roce 1945 v Moskvě se slavnou Galinou Uljanovou v titulní roli, leningradské divadlo, které dílo objednalo je uvedlo o několik měsíců později.

Logo

Závěr programu koncertu patřil hudbě Igora Stravinského. Jeho balet Pták Ohnivák je první z trojice vrcholných děl komponovaných pro Ruský balet Sergeje Ďagileva ve třech letech následujících po roce 1910. Ďagilev - ruský znalec umění a organizátor se usadil roku 1909 se svým souborem v Paříži. Jeho vystoupení se stala brzy senzací pařížského kulturního života a s úspěchy se objevila i potřeba obohacení repertoáru. Tanečník a choreograf Michail Fokin, který byl pověřen zpracováním námětu čerpajícího z ruské tradice a přijatelného pro vkus elitního pařížského publika, zvolil pro libreto baletu Pták Ohnivák elementy různých ruských lidových pohádek, v jejichž základu stojí humanistické ideály– vítězství dobra nad zlem, cti nad lží. S objednávkou na hudbu se Ďagilev obrátil nejprve na známého petrohradského skladatele Anatolije Ljadova, ten ale dlouho váhal a proto se impresário rozhodl svěřit vytvoření hudební složky baletu mladému žákovi Rimského Korsakova – Igoru Stravinskému. Ten pak velice úzce spolupracoval s Fokinem a během několika měsíců vytvořil brilantní partituru, hudbu rytmicky rafinovanou a dramaticky účinnou.  Premiéra díla se konala 25.června 1910 Théâtre National del´ Opéra Paris a měla mimořádný úspěch – Stravinskij se stal přes noc skladatelskou celebritou.

Vysíláme na D-dur 13. listopadu ve 20:00.

autor: Dagmar Henžlíková
Spustit audio