Vlado Valovič a Miroslav Hloucal z Rozhlasového bigbandu Gustava Broma

Jazz může fúzovat s čímkoli. Ale měla by v něm zůstat trocha swingu.
V Telefonotéce byli na návštěvě umělecký šéf a dirigent rozhlasového bigbandu Vlado Valovič a trumpetista, aranžér, skladatel Miroslav Hloucal. Ten přímo ve studiu předvedl několik trubkových triků, které používají jazzoví hráči, ale do klasiky se nehodí.
Jinak má jazz a vážná hudba víc společného než rozdílného. Jazz se píše do stejně detailních partitur jako klasika, zkoušky jsou podobné – cvičí se souhra, ladí dynamika, barva. Pak ale přijde čas pro improvizaci – Vlado Valovič říká, že každý sólista má ambici alespoň drobným detailem překvapit své spoluhráče v orchestru. Sólo musí být vystavěné, gradující a nesmí ztratit kontakt s harmonií a hlavním tématem skladby. V jazzu se krásně pojí spontánnost s racionalitou.
Je to tak i u druhé role Vlada Valoviče – ředitele Slovenského institutu v Praze. Ani v této pozici nezapomíná na improvizaci. „Většinou nejde nic podle plánu a musíš na to být připravený".
Institut chystá na příští rok řadu velkých akcí k výročí republiky. „Dáme tu republiku zase dohromady," říká Vlado Valovič a co do vztahu Slováků a Čechů je velký optimista. Říká, že hlavně díky kultuře jsme stále pohromadě.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
Casanova, Don Juan a spol. Povídky o dobyvatelích ženských budoárů
-
William Shakespeare: Veselé paničky windsorské. Jan Pivec jako tragikomický hrdina slavné komedie
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka