Výročí Fryderyka Chopina novým impulsem pro česko-polské kulturní kontakty
Únorové 200. výročí narození Fryderyka Chopina bude v příštím roce výrazným motivem v evropském hudebním dění. Pod záštitou UNESCO řadu akcí a dramaturgických počinů chystají nejen Poláci, ale i mnoho dalších zemí, včetně Česka. Symbolickým prologem roku 2010 byla připomínka umělcova úmrtí, která se odehrála právě v Praze.
Přesně 160 let poté, co v Paříži ani ne čtyřicetiletý umělec zemřel, zaznělo 17. října v katedrále sv. Víta v české metropoli na Hradčanech Mozartovo Rekviem - stejně jako na Chopinovo přání už při jeho pohřbu. Český ministr kultury, skladatel Václav Riedlbauch, se domnívá, že by se Chopinovo výročí mohlo dokonce v tuzemsku stát novým impulsem pro širší česko-polské kulturní kontakty týkající se současného umění (viz audio).
Na přípravě slavnostního koncertu se podílela česká Chopinova společnost, která svými aktivitami, včetně letního festivalu v Mariánských Lázních, propaguje odkaz romantického skladatele a pianisty už od roku 1959. Z její iniciativy vznikl nyní z významných tuzemských hudebníků a členů pražských těles příležitostný orchestr a sbor, nesoucí Chopinovo jméno a řízený polským dirigentem Lukaszem Borowiczem. Sóla zpívali Barbora Perná, Markéta Cukrová, Martin Šrejma a Zdeněk Plech.
Vůbec poprvé mimo území Polska zapůjčilo při této příležitosti varšavské Chopinovo muzeum posmrtnou masku skladatele - bronzový odlitek, který téměř zázrakem přečkal v podzemí jinak zničeného zámku bombardování Varšavy na konci druhé světové války. Jiná Chopinova posmrtná maska je k vidění v Národní knihovně v Paříži. Podle ředitele Polského institutu v Praze Macieje Szymanowského odráží pařížská podoba obličeje utrpení předcházející posledním okamžikům života; varšavská, sejmutá o několik dní později, je hladká a víc vypovídá o tom, jak Chopin v posledních letech opravdu vypadal.
Polský institut se rozhodl vystavit po koncertě masku ještě do 23. října ve svých prostorách. Důvodem je mimo jiné právě velký rozsah oslav Chopinova roku v České republice. "Navíc české země poskytly azyl, možnost, aby se Chopin v době emigrace do Francie mohl setkávat se svou rodinou. - Toto je určité gesto, vděk," uvedl ředitel institutu v rozhovoru pro stanici Vltava. Vedle toho je známou skutečností, že Chopinovým prvním učitelem klavíru byl Čech Vojtěch Živný.