Co je na Berliozově Fantastické symfonii fantastického?
Videonávod k poslechu Berliozovy Fantastické symfonie, kterou si pak můžete poslechnout v podání Rozhlasových symfoniků.
Hector Berlioz kraluje hudebně-historickému šuplíku zvanému Novoromantismus. Skladatelé, které k novoromantikům počítáme, chtěli obohatit hudební jazyk o líčení mimohudebních dějů, příběhů, výjevů. Zde se v pěti větách nazvaných Sny – vášně, Na plese, Na venkově, Pochod k popravišti a Sabat čarodějnic líčí umělcův sen o dívce, která ho přivede až do hlubin pekelných. Dívka tu má svoji melodii (ne nějak zvlášť výraznou), takzvanou ideé fixe, která se prolíná všemi větami symfonie a proměňuje se podle děje:
Z hudebního hlediska je na celém díle nejfantastičtější instrumentace. Berlioz dokázal s orchestrem dělat věci, jako nikdo před ním, a ti po něm se to od Berlioze učili.
A až si pustíte naše přípravné video, zde je k vidění celá symfonie:
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.