Fascinace valčíkovým Straussem

Od svého prvního koncertu nebyl nikdy zapomenut, jeho hudba se stála hrála a dostala se z vídeňských předměstských tančíren až do Zlatého sálu honosné budovy zvané Wiener Musikverein, tedy do sálu Vídeňského hudebního spolku. Tento hudební palác byl postaven v roce 1870 na pozemku, který císař Franz Josef I. spolku věnoval a 6. ledna onoho roku sám slavnostně otevřel. Pro inaugurační ples 15. ledna složili své skladby všichni tři bratři Straussové, Johann syn, Josef a Eduard. Popularitu si tehdy získal a zachoval jen valčík Těšte se ze života op. 340 Johanna Strausse syna. Johann převzal po svém otci titul Císařský a královský ředitel dvorních plesů, který v roce 1871 přešel na Eduarda Strausse.

Pozdější král valčíku byl prvorozený syn Johanna Strausse staršího a Anny Streimové, dcery hostinského ve vídeňském předměstí Liechtental. Vzali se 11. července 1825 a brzy nato se narodil Johann syn. Toho roku bydleli v Lerchenfeldské ulici č. 15 na bývalém předměstí Svatý Ulrich. Rodný dům se zachoval jen na obrázcích, na jeho místě stojí jiná budova, na kterou nechal Vídeňský mužský pěvecký spolek zasadit pamětní tabuli textem „Na tomto místě stál rodný dům Johanna Strausse syna…“ Straussovi se tehdy často stěhovali a trvalejší bydlení našli až v nájemním domě zvaném Hirschenhaus v Taborské ulici. Posledním domovem Strausse syna byl palác v Igelgasse ve 4. okrsku Wieden, v tomto domě valčíkový král zemřel. Od roku 1899 se ulice jmenuje Johann Strauss–Gasse,

Po necelých dvaceti letech společného života Strauss otec rodinu opustil. A tehdy matka Anna vyslala na hudební dráhu mladého Johanna, který zahájil kariéru v čele své kapely 15. března 1845 v Kasinu Dommayer, v tehdejší vsi Hietzing, v těsné blízkosti císařského letního sídla Schönbrunn. Tam měly premiéru jeho první skladby, později vystupoval v různých sálech včetně otcovy bašty, v hostinci U Sperla. V pozdějších letech často koncertoval v sále Sofiiných lázní nebo Dianiných lázní, Lidové zahradě, Ungrově kasinu, Redutě Hofburgu a dalších. Rok 1849 přinesl rozřešení rivality otce a syna, neboť Strauss starší zemřel a mladý Johan po čase sloučil oba orchestry pod své vedení. Po pár letech hektického koncertování zkolaboval a tehdy změnila matka Straussová životní dráhu jeho bratra Josefa, který musel Johanna v čele kapely zastoupit.

Vedle koncertování v Evropě se Johann vydal v roce 1856 na letní turné do Pavlovska u Petrohradu, kam ho angažovala ruská železniční společnost. Johann tam dirigoval místní orchestr a uváděl premiéry svých skladeb. Do Pavlovska se vracel každý rok na letní sezónu až do roku 1865. Se svou kapelou se vydal v roce 1872 také do Ameriky, kde vystoupil na Světové slavnosti míru v Bostonu a odehrál tři koncerty v New Yorku. Mladší Strauss také dvakrát vystoupil na světové výstavě. V roce 1867 v Paříži a téhož roku byl v Londýně jmenován dirigentem Promenádních koncertů v divadle Covent Garden. A v roce 1873 koncertoval na světové výstavě ve Vídni.

V té době už dirigoval Straussův orchestr také Eduard, nejmladší ze tří bratrů. Poprvé to bylo roku 1862. A když v roce 1970, kdy Johann v lednu debutoval v Musikvereinu, zemřela jeho matka a krátce poté jeho bratr Josef, zůstal Eduard jediným kapelníkem Vídeňského orchestru Johanna Strausse až do roku 1901, kdy ho rozpustil.

Johann Strauss syn byl třikrát ženatý, ale všechna jeho manželství zůstala bezdětná. V roce 1862 se oženil s operní pěvkyní Henriettou Chalupetzky, zvanou Jetty, která byla o sedm let starší a vystupovala pod svým rodným jménem Treffz. Stala se pro něj dokonalou manažerkou a Johann se pod jejím vlivem stal skladatelem operet. Napsal jich šestnáct. Druhou manželku pojal za choť půl roku po smrti Jetty. Angelika Dittrichová, zvaná Lili, byla o dvacet pět let mladší. Po čtyřech letech nedorozumění a útěku Lili s ředitelem Divadla Na Vídeňce, začal Straussův vztah s Adele Straussovou Byla vdovou po bankéři Antonu Straussovi a o třicet let mladší. Aby se mohli vzít, museli přestoupit k luteránskému protestantismu a proto se stali se občany vévodství Saxe-Coburg-Gotha. Manželství bylo uzavřeno v Coburgu v srpnu 1887.

Johann Strauss II. zemřel ve Vídni 3. června 1899 na zápal plic. Zanechal po sobě dílo o počtu více než 500 skladeb, včetně neoficiální rakouské národní hymny, valčíku Na krásném modrém Dunaji, šestnácti operet a jedné opery. Jeho hudba se těší mezinárodnímu uznání a tvoří základ vídeňské plesové hudby a je ústřední součástí repertoáru Vídeňských filharmoniků a Novoročních koncertů.