Franz von Suppé: Leichte Kavallerie (Lehká kavalerie)
Na pondělní mimořádný operetní večer je přichystána unikátní historická nahrávka slavné vídeňské operety Lehká kavalerie, jejímž autorem je Franz von Suppé. Opereta měla premiéru před 150 lety - ve Vídni na jaře roku 1866, tedy v době, kdy se v Rakouském císařství schylovalo k válečnému střetu smilitantním Pruskem v osudové bitvě u Hradce Králové v červnu téhož roku.
Vysíláme 16. května od 20:00
Ke třem nejčastěji zmiňovaným operetám Franze von Suppé (1819 - 1895) v hudebních encyklopediích patří vedle Krásné Galathey a Boccaccia také Lehká kavalerie. Ale na rozdíl od předchozích dvou, které jsou dodnes často uváděny v divadlech, zůstala z Lehké kavalerie v povědomí posluchačů jen její nesmírně efektní orchestrální předehra.
Opereta vznikla v roce 1866, tedy v době, kdy se jako svébytný divadelní žánr formovala tzv. klasická vídeňská opereta, za jejíhož zakladatele je považován právě Franz von Suppé se svou operetní prvotinou Penzionát z roku 1860. Lehká kavalerie (Leichte Kavallerie) měla premiéru v době, kdy se v Rakouském císařství schylovalo k válečnému střetu s militantním Pruskem v osudové bitvě u Hradce Králové v červnu roku 1866. Neudiví ani příliš, že v této atmosféře, kdy se armáda a vojenská uniforma těšila nesmírné společenské oblibě, sáhl Suppé po velmi průměrném operetním libretu Karla Costy, v němž jednu z hlavních rolí mají uherští husaři.
Skladatelovo vsazení na vnější kostýmový efekt husarských uniforem a na netradiční prostředí uherského městečka, v němž se opereta odehrává, se pro budoucnost ukázalo být nepříliš šťastným. Costovo chatrné libreto sice poskytlo vlastenecky naladěným divákům působivé ansámblové scény s husary a častým zvoláním "hurra!", ale samotný děj operety - milostné trápení protagonistů (Hermann a Vilma) či nelezení kdysi ztraceného dítěte a tak podobě - jí nemohl zaručit trvalost v divadelním repertoáru.
Navzdory těmto nepříznivým okolnostem vytvořil Franz von Suppé ke Costově Lehké kavalerii hudbu nesmírně svěží a efektní, která nezapře velmi zkušeného divadelního autora s výbornými nápady. Praha se seznámila se Suppého novou operetou tři roky po její vídeňské premiéře, kdy byla v létě roku 1869 uvedena ve dvanácti představeních v Aréně ve Pštrosce na Královských Vinohradech. Uváděná rozhlasová nahrávka Suppého Lehké kavalerie vznikla v Rakouském rozhlasu ve Vídni v roce 1958 v nastudování dirigentské legendy vídeňských rozhlasových symfoniků Maxe Schönherra.
