Georges Bizet 150
Pařížan Georges Bizet se proslavil především operou Carmen, odehrávající se v Seville a hudebně těžící z tamního koloritu. Zemřel v nedožitých sedmatřiceti, přesně tři měsíce po její premiéře – 3. června 1875, před sto padesáti lety.
Stanice D-dur v čase víkendové Návštěvy vysílá v sobotu 31. května a v neděli 1. června výběr z opery Carmen a dalších Bizetových skladeb, a to v širším kontextu dalších hudebních děl, která vznikla kolem roku 1875.
Bizetova Carmen je v repertoáru divadel po celém světě jednou z nejčastěji uváděných oper. Je založena na stejnojmenné novele Prospera Mériméea. Příběh přelétavé cikánky Carmen a Dona Josého, který kvůli ní dezertuje z armády a později ji ze žárlivosti zabije, je nesen nesmrtelnými melodiemi. Bizet se díky nim i díky silnému příběhu tohoto chytlavého díla zařadil chtě nechtě mezi ty, kteří v povědomí veřejnosti zůstávají v podstatě autorem jednoho díla. Hraje se od něj ovšem i hudba ke hře Alphonse Daudeta s názvem Arlésanka, Symfonie C dur, mladistvé mistrovské dílo sedmnáctiletého studenta ukazující už na jeho mimořádný talent, za skladatelova života nikdy neprovedené, nebo opera Lovci perel; ale to vše zdaleka ne tak často jako Carmen…
Smutnou skutečností je, že opravdového úspěchu své nejznámější opery se Bizet nedožil. Premiéra v pařížském Théâtre de l'Opéra-Comique kvůli nekonvenčnosti námětu publikum totiž šokovala a Carmen se pak často hrála v poloprázdných sálech. Mezinárodního uznání dosáhla opera teprve během následujících let. Reputaci získala řadou inscenací mimo Francii. Ve Vídni, Bruselu, Londýně… Do Paříže se vrátila až v roce 1883. A pak už směřovala do Metropolitní opery v New Yorku a dál do světa.
A co vše dalšího bylo v evropské hudbě novinkami v roce 1875 nebo těsně kolem něj? Tak třeba Brahmsova Druhá symfonie, Brucknerova Romantická, Griegův Peer Gynt, Musorgského Obrázky z výstavy, Čajkovského Klavírní koncert b moll, Franckovo Vykoupení a Eolidy, Španělská symfonie, kterou napsal Edouard Lalo… Z oper třeba Evžen Oněgin, La Giocondam, Verdiho Aida a Wagnerův Prsten, z operet Straussův Netopýr… A také Dvořákova Stabat mater a Symfonie č. 3, jejíž premiéru dirigoval Smetana než ohluchl, a od Smetany první čtyři symfonické básně z budoucího cyklu Má vlast, které komponoval už poté, co ohluchl… O něco později se ještě do kontextu Bizetovy opery zařadila Koncertní fantazie na motivy z Carmen od houslisty Pabla de Sarasate a o století později Carmen-Suite z pera Rodiona Ščedrina.
Všechna tato hudba se ve vysílání objeví. A samotnou Carmen připomene nahrávka, na které se podílela v roce 2012 s Jonasem Kaufmannem a s dirigentem Simonem Rattlem mezzosopranistka Magdalena Kožená.
Sobota 31. 5. a neděle 1. 6. 2025 vždy od 8 do 12, s reprízou o půlnoci
