Na návštěvě u Františka Vyskočila

Neurolog František Vyskočil

Mikroskopy, počítače, knihy, papíry… Všechno jako na jiném obvyklém vědeckém pracovišti. Ale z jednoho regálu visí zavěšeny housličky. Právě tady, u neurobiologa Františka Vyskočila, jsme na stanici D-dur na návštěvě. A povídání i výběr hudby se hodně točí kolem houslí

Ty jeho v pracovně v jednom z ústavů Akademie věd jsou poškozené, snad i prasklé, ale profesor František Vyskočil je často bere do ruky. Udržuje s nástrojem kontakt. Na opravdové cvičení a hraní má ovšem doma samozřejmě jiné. Zabývá se vědeckým výzkumem systémových funkcí mozku, rozdíly mezi samčí a samičí mozkovou kůrou, také původy deprese, migrenózními bolestmi hlavy a dalšími tématy. Současně je po dlouhá desetiletí velmi dobrým amatérským houslistou.

Celý život hrál - a nadále hraje - s kolegy a pro kolegy v Akademii věd i s dalšími zapálenými muzikanty, také sám, kde lze. Muzicíruje a vystupuje s klavírem i v komorních sestavách. Je člověkem, kterého potkáte na koncertech jako hráče i jako posluchače. Člověkem, který se zná s řadu houslistů a dalších instrumentalistů, který ví spoustu faktů o houslích a houslovém repertoáru, který má v zásobě řadu historek ze svého muzikantského působení… a který má tedy i v práci u ruky neustále housle.

Muzikální neurobiolog

František Vyskočil se domnívá, že vědecká práce je svým způsobem umění a že umění naopak potřebuje určitý vědecký podklad, takže se podle něj věda a umění krásně snoubí. K blahodárnému poslechu hudby zve nejen jako amatérský hudebník, ale i jako vědec. A hrát na nějaký hudební nástroj doporučuje jako součást správné péče o mozek, která by měla mimo jiné přispět k pomalému stárnutí.

V práci

Je nositelem Ceny Akademie věd České republiky za vynikající výsledky velkého vědeckého významu a Ceny předsedkyně Akademie věd za propagaci a popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Působí na Oddělení neurobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a ve Fyziologickém ústavu Akademie věd. Je zakládajícím členem Učené společnosti České republiky a čestným členem Čs. lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Kdysi se málem stal studentem brněnské JAMU, ale přírodní vědy nakonec dostaly přednost. Houslím se věnuje od dětství. Dokonce si tehdy tak trochu hrál i na houslaře. Několik nástrojů prý dokonce poničil, jak se snažil přijít na kloub jejich stavbě a způsobu, jak dřevo lakovat… Ty v pracovně mezi ně patří.

Na D-dur 26. a 27. ledna 8:00-12:00 s reprízou po půlnoci