Monteverdiho nešpory s Collegiem 1704 na D-dur a pak on-demand!
Strhující, monumentální, a přitom nebesky křehké dílo italského hudebního vizionáře zaznělo letos v listopadu v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse v takřka vyprodané Dvořákově síni pražského Rudolfina po pěti letech. Poslechněte si 23.12. 20:00 kompletní záznam koncertu a pak zde on-line.
Mariánské nešpory spatřily světlo světa v roce 1610 a Claudio Monteverdi díky nim získal místo kapelníka v benátském chrámu sv. Marka.
Monteverdi v nich dokázal zkombinovat přísnou polyfonii palestrinovského ražení s moderním, koncertantním stylem. V sólových částech, které jsou ve formě concerta vloženy mezi skladby, jež zhudebňují žalmy nešpor jako Dixit Dominus, Nisi Dominus nebo Laetatus sum, skutečně opouští tradiční schéma sakrální hudby a spíše se blíží monodiím, jak je známe z jeho oper. Byl zastáncem teorie, že hudba by měla podpořit význam slova. Jeho smysl pro ztvárnění obsahu slov hudebními prostředky je jedinečný a revoluční. Porušoval při tom platné zákony kompozice jeho doby, čímž samozřejmě i provokoval své současníky.
Václav Luks
Monteverdiho přínos podle Václava Lukse přitom obecně nespočíval jen v tom, že by ve svém díle předjímal hudbu baroka. „Ať se dotkl čehokoliv, duchovní hudby, madrigalů nebo opery, založil, dá se říct, nový žánr, ale současně už vytvořil i vrchol toho žánru. Třeba v případě jeho oper si troufnu tvrdit, že jeho smysl pro dramaturgii, divadelní vnímání, zhudebnění libreta zůstal nepřekonaný až do dvacátého století. Pokud bych hledal v dějinách hudby skladatele, který je Monteverdimu nejblíž v tom ryzím přístupu ke ztvárnění slova, musel bych dojít až k Janáčkovi.“
V sólových partech listopadového provedení Monteverdiho Mariánských nešpor uslyšíme tenoristy Ondřeje Holuba, Matúše Šimka a Čeňka Svobodu a sopranistky Terezu Zimkovou, Pavlu Radostovou a Helenu Hozovou.
Po odvysílání na D-dur 23.12. 20:00 k dispozici on-line zde.