Od Stvoření k Requiem

Jednou z dramaturgických linek letošního Pražského jara je čtveřice velkých kantátových děl, a celovečerních oratorií. U nás zazní dvě z nich: Haydnovo Stvoření a Verdiho Requiem.

Haydn se ve svém díle inspiroval cestami do Anglie a živou tradicí provádění velkých Händelových oratorií, chtěl složit něco podobného v novém slohu a na velký námět. Nabídla se mu možnost spojit biblický příběh o stvoření světa a Miltonovu báseň Ztracený ráj. Zkomponoval originální dílo, které je jistou ikonou osvícenského věku. Na Pražském jaru ho také provede Orchestr osvícenského věku s Víclavem Lukem – a na D-dur v předstihu nabízíme nahrávku, kterou věhlasný Nikolaus Harnoncourt oslavil 50 let existence svého souboru Concentus Musicus Wien a pozval nejlepší sbor, Arnold Schönbvrrg Choir i skvělé sólisty.

Oproti tomu Verdiho Requiem vzniklo na obecně známý liturgický text v závěru skladatelova života jako rozloučení s blízkým přítelem i jako životní bilance. Dílo nezapře velkého operního skladatele, ale je v něm prostor i na soustředění a lyriku. Když byl velký dirigent Daniel Barenboim krátce šéfdirigentem milánské Scaly, rozhodl se natočit snímek se čtyřmi nejlepšími pěvci své doby, tak jako kdysi Karajan. Ke sboru a orchestru Scaly tedy pozval Anju Harteros, Elinu Garanču, Jonase Kaufmanna a René Papeho. Z tohoto obsazení přijede do Prahy na závěrečný koncert Pražského jara jen Garanča, ale toto provedení bude mimořádné i tak, s Danielem Gattim a Staatskapelle Dresden…

Ať už se chystáte na Pražské jaro nebo ne, 13. května v 20:00 poslouchejte dvě novodobé světové živé nahrávky na stanici D dur.