Pendereckého Pašije - záznam epochální premiéry

30. března 1966 zazněly v katedrále v Münsteru poprvé Pendereckého Lukášovy Pašije. Západoněmecký rozhlas epochální hudební událost zaznamenal a před několika dny uvolnil k vysílání. Unikátní záznam vysílá stanice D-dur na Velký pátek ve 22:30.

Od nejstarších křesťanských dob patří k Velkému pátku pašijový příběh, tedy příběh ukřižování Ježíše Krista, také v hudebním zpracování. Svůj vrchol měla tato tradice v baroku, ale ve 20. století našla hned několik pozoruhodných pokračovatelů. Letos budeme mít na Velký pátek vzácnou příležitost slyšet záznam světové premiéry Pašijí podle sv. Lukáše Krzystofa Pendereckého z 30. března roku 1966.

Krzysztof Penderecki

V souvislosti s nedávným úmrtím tohoto skladatele dal jedinečný záznam k dispozici německý rozhlas do mezinárodní sítě EBU. Jde o slavné a přelomové dílo hudby 20. století, které bylo mezitím několikrát natočeno. My se ale vrátíme o 54 let zpět, kdy kompozice zazněla poprvé v katedrále Sv. Pavla v německém Münsteru – a připomíná skutečnost, že dnes proslulé dílo vzniklo na objednávku Západoněmeckého rozhlasu WDR, který sídlí v Kolíně nad Rýnem. Skladba byla mimořádným počinem i pro vztahy poválečného Německa a Polska, vztahy rozbitého a poraženého Německa a krutě zničeného Polska začínaly od nuly, a měla obrovský emotivní ohlas. Dvaatřicetiletý Penderecki angažoval polské sólisty a dirigenta, zpívá se ovšem latinsky a rozhlasový orchestr WDR si musel osvojit nejodvážnější avantgardní postupy. Mimochodem, když se pak konala polská premiéra, sál byl prý tak zaplněn, že publikum vylomilo dveře, vzpomínal Penderecki, a mnoho lidí poslouchalo dílo venku. Tak silná byla duchovní výpověď v oficiálně ateistickém komunistickém Polsku – a zcela nevídaná věc, aby soudobé dílo vzbudilo takový zájem.

Pendereckého partitura

Dílo samo by pak vydalo na dlouhá pojednání, doporučujeme ho poslouchat alespoň se stručně komentovaným seznamem hudebních čísel, který je snadno k nalezení na anglické či německé wikipedii. Je skladba, která zachovává lapidární stručnost textu evangelia a přímou sdělnost gregoriánského chorálu. A spolu s mnoha avantgardními postupy navozují mnohokrát ztvárněné biblické výjevy jeden po druhém. Zajímavé je, že vůbec prvním Pendereckého duchovním dílem bylo a capellové Stabat Marer, které pak učinil součástí Lukášových pašijí, mezi Ukžižování a Ježíšovu Smrt. Dílo zažíná drásavým zvoláním „Crux“ – Kříž ale končí projasněným durovým akordem. Mistrně kombinuje aleatoriku, neturalistické zvuky, zvuky, ale i pasáže atonální s tonálními, sofistikovaně polyrytmické a čistě chorálové, včetně práce s kryptogramem B – A – C – H. Evangelista je tady partem pro recitátora, další party jsou pro soprán, baryton a bas. A klíčovou roli má samozřejmě sbor a orchestr. Je to neuvěřitelné dílo, na které Penderecki celý život navazoval – a nejen on. Nahrávka je bez potlesků, ale snad bude slyšet, že tehdy v katedrále nikdo nemohl uniknout síle této hudby.

Vysílá stanice D-dur na Velký pátek 10. dubna ve 22:30