Prométheus a Artemis na staré nástroje

30. říjen 2020

V pořadu od Claudia k Ludwigovi vždy v sobotu od 16:00 posloucháme starou hudbu v autentické interpretaci. Další vydání vysíláme 7. listopadu.

Hned první skladbu obdařil Jean-Philippe Rameau dobově oblíbeným tématem lásky pastýře a víly Amarillis z bájné Arkádie. Reálná Arkádie je krajina uprostřed Peoloponéského ostrova. V řecké mytologii to byl domov boha Pana. V báji o věrném pastýři je Arkádie sídlem bohyně Diany, správně by to měla být řecká Artemis, protože Diana je postava až z římské mytologie. Artemis byla prý vznětlivá a krutá, nechala se ale i obměkčit. Přesně tak je to i v Rameauově verzi, která vybírá motivy z Guariniho předlohy. Ta je založena na tradici, v níž usmiřuje prvotní křivdu každoroční obětí panny. Věštec Arkádie ale ví, že kletbu zruší sňatek mladých lidí božského původu. A v zemi jsou to jen lovec Silvio a víla Amarillis. Ale na scéně objeví pastýř Myrtil, do něhož se víla zahledí. Oba jsou vlákáni intrikářskou vílou Corisco do jeskyně, kde je nachytá kněz Montano. Tak propadne Amarillis smrti, neboť porušila slib manželství Silviovi. Nebude-li božský sňatek, musí být přinesena oběť. Rameau připisuje osvobození milenců síle Myrtilovy lásky, který chce přijmout oběť místo své víly. Guarini ovšem píše, že rozuzlení přišlo odhalením božského původu Myrtila. A Diana může tedy spojit pár do šťastného svazku.

Cornett neboli cink

V dalším programu se konkrétně představují některé repliky starých nástrojů. Jde jednak o fortepiano podle vídeňského klavírníka Antona Waltera a poté o dechové nástroje pod anglickým názvy cornett a sackbut. Cornett je dřevěný dechový nástroj známý jako cink. Sackbut znamená v překladu pytel, tak je trochu záhada, proč se tak říká renesanční podobě pozounu. Snad proto, že ten je držen jako pytel, který si člověk přehodí přes rameno.

Jedna skladba programu má ale nádech aktuální platnosti. Je to Beethovenova hudba k baletu Stvoření Prométheova aneb Síla hudby a tance na libreto Salvatora Vigana. Balet se skládá z prologu, dvou dějství a epilogu a začíná v době autorů. Zlé a špatné vlastnosti jako závist nebo lenost ovládnou mysl lidí a pomocí pana Ega z nich vysají veškeré dobro, tedy světlo v duši. Proto se Prométheus opět vrací, aby lidem pomohl a stvoří dvě pozemské postavy s prostými jmény Ona a On. Ty projdou etapou poznání a dostane se jim vzdělání, aby mohli šířit mezi lidmi dobro a lásku. Je to možná alegorie pro dnešek. Aby pro zlo nebylo už na světě místo, tak jako nebylo v závěru baletu pro zlého pana Ega.  

Na D-dur v sobotu 7. listopadu v 16:00.

autor: Rafael Brom