Tristan a Isolda s jubilujícím Bernsteinem

Richard Wagner, 1860

Český rozhlas D-dur vysílá ve svém operním čase v neděli 26.8. v 16:00 k výročí Leonarda Bernsteina jeho nahrávku Wagnerova Tristana.

Bernstein operním dirigentem

Do jisté míry je pozoruhodné, že v neuvěřitelně rozsáhlém množství Bernsteinových studiových nahrávek a záznamů koncertů, které začaly vznikat přibližně od poloviny 40. let 20. století a vznikaly až takřka do posledních měsíců jeho života, mají operní komplety velmi malé početné zastoupení. Bernstein sám sebe prezentoval především jako dirigenta symfonické hudby a koncertního klavíristu. Souběžně také komponoval pro divadlo, muzikály či scénickou hudbu anebo pro orchestry psal symfonickou hudbu, která ale ve většině případů není absolutní, ale má nějaký dramatický či programní podtext. Velkým celoživotním snem Leonarda Bernsteina bylo vytvořit původní „velkou americkou operu.“  O to více překvapí, že nikdy nenahrál jednu z prvních moderních amerických oper, doslova kmenové dílo amerického hudebního divadla, Gershwinovu Porgy a Bess. A také, že jako operní dirigent je na studiových audio nahrávkách zachycen jen velmi střídmě: Bohéma (Puccini), Fidelio (Beethoven), Carmen (Bizet), Falstaff (Verdi), Růžový kavalír (Strauss), Tristan a Isolda (Wagner) a Utrpení svatého Šebestiána a Oedipus rex (Debussy a Stravinskij), což ale jsou spíše dvě oratorní díla než ryzí opery. Z tzv. live záznamů jsou k dispozici např. Medea (Cherubini) nebo Náměsíčná (Bellini), obě z doby jeho milánského debutu v 50. letech min. stol. v La Scale a s Marií Callasovou v titulních úlohách. Pro úplnost ještě připočtěme několik pozdních nahrávek vlastních muzikálů a oper vzniklých v 70. a 80. letech (West Side Story, Candide, Trouble in Tahiti, A Quiet Place).  

Setkávání s Wagnerem

S hudbou Richarda Wagnera se Bernstein prvně setkal pravděpodobně ve třinácti letech, když, co by zamilovaný adolescent přehrával na piánu úryvky z Tristana a Isoldy své vrstevnici, a pozdější celoživotní přítelkyni, klavíristce Mildred Spiegelové-Zuckerové. Další „wagnerovké období“ zastihlo Bernsteina o několik let později v době studií na Curtisově hudebním institutu. A opět bylo spojeno s hudbou Tristana a Isoldy, ale také s klavíristkou Annette Elkanovou, která později vzpomínala, jak společně u klavíru zpívali velký milostný duet z opery. Wagnerovu hudbu obdivoval Leonard Bernstein celý život a je zajímavé, že kromě několika operních předeher (Bludný Holanďan, Tannhäuser…), 1. dějství z Valkýry a zmíněného kompletu Tristana a Isoldy žádné další Wagnerovy opery nenahrál. Byl odpůrcem zdeformovaného pohledu na Wagnerovu hudbu, který na ní padl po Druhé světové válce, když byla před tím ohavně zneužita nacistickou válečnou propagandou. Byl kritizován za to, když odmítl veřejně Wagnerovu bojkotovat. Na sklonku života se Bernstein setkal v Bayreuthu s Wagnerovou vnučkou Friedelindou, která, na rozdíl od své matky Winifred (velké obdivovatelky Adolfa Hitlera), opustila v roce 1933 po nacistickém převratu Německo.

Vědou ukradený Měsíc

Leonard Bernstien byl celým svým uměleckým i osobnostním založením zřejmě předurčen k interpretaci hudby romantismu, která je plná emocí, vášní, pocitů a komunikace s posluchači. Tedy toho, o co sám jako dirigent, interpret a hudební popularizátor po celý život usiloval a co se mu mimořádně dařilo. Romantická hudba, jejíž jeden z jejích vrcholů lze spatřovat právě v díle Richarda Wagnera, romantismus, celé toto velké historické hnutí, které ovládlo Evropu 19. století, mimořádně zajímalo Bernsteina po celý život a hledal v něm odpovědi na otázky týkající se velkých proměn v umění, ve společnosti, které přineslo 20. století. Doby, která znamenala konec romantického hnutí a přinesla „netrpělivost, bombastičnost a nejrůznější zvraty, víru ve vědu a její sterilní jistoty.“ Přesto lidé nadále plnili a dodnes stále plní koncertní sály po celém světě, aby především poslouchali hudbu Schuberta, Brahmse, Schumanna, Pucciniho, Wagnera ad. Příčinu toho spatřoval Bernstein v tom, že: „Čajkovskij a jeho současníci nám dávají to, po čem tajně toužíme… Romantikové nám například vracejí Měsíc, který nám věda vzala a udělala z něj prostě další letiště …“

03424007.jpeg

Bernsteinův Tristan

Nahrávka (live) Wagnerova hudebního dramatu Tristan a Isolda vznikla ve spolupráci s Bavorským rozhlasem v Mnichově mezi 11. lednem a 10. listopadem 1981, kdy Bernstein operu koncertně prováděl. Zastával totiž zcela osobitý názor, že Wagnerův Tristan a Isolda by se měl spíš než v divadlech uvádět v koncertních sálech, protože „na jevišti vlastně není na co koukat, ale za to v orchestru je co poslouchat.“

Uvedením této unikátní nahrávky si tak připomeneme nejenom zmíněné 100. výročí Bernsteinova narození, ale současně i letošních 205 let od narození a 135 let od úmrtí velikána německé romantické hudby Richarda Wagnera.

Vysílá ČRo D-dur 26.8. v 16:00