Znojmo, hudba a víno: Kombinace, která každoročně okouzlí tisíce návštěvníků

Propojení vážné hudby a města Znojma. Vše zabalit do luxusního programu, ozdobit lahodným vínem a servírovat v mimořádných prostorách. Váš nápad, který už roky těší tisíce návštěvníků. Prezentoval jste ho prý v roce 2005. S jakou vizí jste tenkrát do realizace šel? A jak se v průběhu let měnila?

Festival jsme zakládali v zásadě proto, aby ve Znojmě vůbec něco bylo. Postupně jsme si uvědomili, jaký má potenciál, a v dané chvíli se rozhodli, že musíme mít vysoké cíle. Navedlo nás na to zjištění, že jsme jediný festival, který připravuje vlastní operní představení – a že jsme jediní v Česku, kdo používá projektový systém stagiony. Nemáme stálý operní soubor, ale sezvou se hudebníci na jeden pojekt. To je velmi náročné, ale posunulo nás to obrovsky dopředu.  Z třídenního festivalu máme letos 19denní, festival má přitom ještě větší ambice – překročit hranice a stát se uznávanou evropskou akci.

Festival Hudba Znojmo je známý svým propojením s regionálním vinařstvím. Jak konkrétně probíhá spolupráce s místními vinaři? A jaký vliv to má na celkovou atmosféru festivalu?

Vinaři jsou nedílnou součástí festivalu. Každý rok spolu s odbornou komisí vybíráme speciální edici vína a prodáváme ji na doprovodných akcích a zároveň na všech hlavních koncertech festivalu. Vinaři pořádají vinné degustace a podobně – a to vytváří opravdu neopakovatelnou atmosféru.

Dirigent Roman Válek a ředitel Jiří Ludvík|foto: Hudební festival Znojmo

Jak vybíráte prostory pro jednotlivé koncerty? A s jakými výzvami se při tom setkáváte? Například loňské koncerty na vodě vzbudily mimořádný ohlas a pozornost, ale co bylo tzv. behind the scene?

Za vybírání prostor je odpovědný můj produkční tým – a třeba koncert na vodě opravdu neměl rád: nese to s sebou totiž obrovskou spoustu komplikací. I jiné koncerty přitom bývají na místech, která nemají v popisu své existence koncertní provoz. Ale právě proto je náš festival tak unikátní – nejsme v jednom koncertním sálu, na jednom místě, a přitom v našem regionu vytváříme něco unikátního.

Uměleckým ředitelem festivalu je Roman Válek, specialista na interpretaci staré hudby. Hraje se tak u vás jen stará hudba?

Co se týče hlavních projektů, tak ano, jsme hodně zaměřeni na starou hudbu – ono se to k našemu městu i velmi hodí. Hlavní operní dílo tak vždy bude hudbou starších autorů. Ale věnujeme se i hudbě moderní a romantické.

Patronem festivalu je již několik let Pavel Šporcl. Zhostí se i letošního zahájení: zazní skladby Bacha, Šostakoviče, Ravela či Beethovena. Jak a proč vznikla tato spolupráce?

Zahajovací koncert je v duchu vítězství hudby nad válkou. Na jednom pódiu se potkají ruská klavíristka, ukrajinský cellista a patron festivalu Pavel Šporcl. Chceme ukázat, že lidé se mají domlouvat, ne napadat jeden druhého.

Kdy začaly přípravy letošního ročníku?

Prakticky před třemi lety, pokud měl být cílem dobrý casting do opery. Ty největší hvězdy je třeba oslovovat dva až tři roky dopředu.

Z vaší iniciativy byla zahájena přestavba Konírny v Louckém klášteře, kde se předtím hrála většina oper. V jaké fázi je projekt nyní?

Staví se a dokončuje dodatečný projekt. Celá jízdárna se stane opravdu fantastickým kulturním objektem, připraveným jak pro koncerty, tak pro přednášky nebo například plesy. Moc se na ni těším.

Perličkou letošního dvacátého ročníku je i opera (nejen) pro děti – Porucha na lodi Nautilus. Diváci se při ní ponoří do hlubin známého příběhu Julese Verna a prožijí dobrodružství plné neočekávaných zvratů a hudebních hříček, s texty, které srší humorem a nadsázkou. Autorem textu i hudby je šéfredaktor stanice Český rozhlas D-dur Lukáš Hurník. Kdo s nápadem přišel?

S nápadem na operu pro děti jsem přišel za Lukášem, se kterým se známe už z dřívějších realizací jeho děl, já. On potom přišel s myšlenkou Julese Vernea a sám si připravil libreto a vytvořil hudbu. Naším cílem je přivést k opeře mladé diváky, vychovat si nové publikum, ale zároveň dát šanci mladým talentovaný umělcům. Proto tuto operu vytváříme ve spolupráci s hudební fakultou JAMU.

Jak je festival financován?

Hlavní zdroje financování jsou tři: municipální zdroje, sponzorské dary a vstupenky. Tyto tři části se nám daří rovnoměrně naplňovat.

Na co z letošní nabídky se těšíte vy osobně nejvíc a proč?

Největším projektem festivalu je vždy naše hlavní opera – také nás stojí nejvíc práce. Já se vždy velmi těším i na poslední koncert, na poslední pochvaly od diváků a na to, až se budu moci soustředit na další ročník.

Hudební produkce jsou zde na vysoké úrovni, navíc jsou propojeny s vínem a tady ve Znojmě je prostě nádherně.
Jiří Ludvík

Jste muzikant, kantor a vinař. Jakým způsobem se vaše různé profese a zájmy propisují do vaší role prezidenta festivalu?

Tady u nás na malém městě, kde se snažíte dělat velké věci, se zákonitě všechny tyto role musí propojit, aby vznikla potřebná synergie. A ta dá třeba zase vzniknout dalšímu festivalu. Jinak by to nešlo.

Proč by měl milovník vážné hudby například z Prahy přijet na festival do Znojma?

Hudební produkce jsou zde na vysoké úrovni, navíc jsou propojeny s vínem a tady ve Znojmě je prostě nádherně.

Co chystáte pro návštěvníky v příštím roce? Nevěřím, že byste už teď nevěděl, čím napřesrok překvapíte.

Příští rok bude dramaturgickým tématem láska a antika, tedy mj. opera Julius Caesar, opět s fantastickým obsazením.

Ještě z jiného soudku: kdybyste mohl pozvat jakoukoli historickou hudební osobnost na festival Hudba Znojmo, kdo by to byl a proč?

Byl by to náš poslední král Karel – za jeho obrovskou humanitu a touhu po míru. Ale každý člověk je vlastně historickou osobností a unikátním jedincem, takže zvu úplně všechny.