…a který Čech by neměl hudbu rád…
Čeští vydavatelé hudebních materiálů z 19. a počátku 20. století. Poslouchejte na D-dur o víkendu 22. a 23. října 8:00-12:00.
Víte, jak se u nás šířila hudba v době, kdy byl teprve objeven záznam zvuku a postupně se začínal používat? Říkají Vám něco jména Pazdírek, Urbánek, Barvitius nebo názvy Continental či Hudební Matice Umělecké besedy? Ano, jde o noty. Přesněji se jedná o jména českých nakladatelů vydávajících v 19. a na počátku 20. století hudebniny určené k prodeji nebo k půjčování. Jako název pořadu nám posloužil dobový reklamní slogan od jednoho z nich, Mojmíra Urbánka.
Na českém trhu s hudebninami zaujímal na přelomu 19. a 20. století výsadní postavení knihkupec a hudebního nakladatel František Augustin Urbánek. Do jeho katalogu tak během pořadu nahlédneme hned několikrát. Prvním číslem tzv. Urbánkovy edice se stal roku 1878 Smyčcový kvartet č. 2 G dur, op. 8 Zdeňka Fibicha, který nám zahraje Panochovo kvarteto. Fibich se postupně stal Urbánkových kmenovým autorem, v hudebním výběru tak nebude chybět ani u Urbánka vydané Klavírní trio f moll z roku 1872 v podání Nového pražského tria.
Klavírista Martin Vojtíšek zahraje z dalších Urbánkových titulů Baladu e moll, op. 2 podle Byronova dramatu Manfred od Vítězslava Nováka, Pražská komorní filharmonie za řízení Jakuba Hrůši přednese Meditaci na chorál Svatý Václave Josefa Suka.
Nahlédneme i do Urbánkova rozsáhlého několikadílného písňového „Alba klasikův a romantikův“ a dáme prostor vokální hudbě Mozartově, Beethovenově i Schumannově. Jedním z nejvýznamnějších nakladatelských počinů Urbánkova podniku bylo vydání čtyřručního klavírního výtahu Smetanovy Mé vlasti. Ve vysílání D-dur zazní v podobě pro klavír na čtyři ruce tři závěrečné básně cyklu v nastudování Igora a Renaty Ardaševových.
V rodinné tradici pokračoval po roce 1900 Urbánkův nejstarší syn Mojmír Urbánek, který navázal na činnost svého otce a jak sám uváděl, od prvopočátků byl veden snahou vydávat a přinášet tiskem díla mladých českých skladatelů, aby umožnil jejich tvůrcům cestu k další plodné práci. Takovým případem byla např. Slovácká suita Vítězslava Nováka, kterou nám zahrají rozhlasoví symfonikové s Vladimírem Válkem.
Pozici nejvýznamnějšího hudebního nakladatele na Moravě zastával Oldřich Pazdírek, jehož jméno dnes známe zejména z proslulého Pazdírkova hudebního slovníku naučného. Jako moravský nakladatel vydával přirozeně díla autorů původem z Moravy, nevyjímaje Leoše Janáčka. Zazní proto písňový cyklus Zápisník zmizelého nebo Suita pro smyčce.
Roku 1934 stál Pazdírek také u zrodu systematického vydávání české hudby z období předklasicismu a klasicismu, a to z podnětu muzikologa Vladimíra Helferta. Edice dostala název Musica Antiqua Bohemica a my si poslechneme hudbu prvních svazků od Jana Václava Hugo Voříška a Bohuslava Matěje Černohorského.
Značný prostor dostane i tvorba Antonína Dvořáka a představíme si české vydavatele jeho skladeb. Za Dvořákova života vydal v Čechách nejvíce jeho kompozic nakladatel Emanuel Starý, později dosáhl velkého úspěchu s Dvořákovým dílem také Bohuslav Leopold, který ve svém nakladatelství Continental vydal mnoho vlastních aranží Dvořákových opusů pro jiná obsazení. Z katalogu Mojmíra Urbánka zazní ukázky z Alba skladeb Antonína Dvořáka pro housle a klavír. V podání Václava Hudečka a Petra Adamce uslyšíme Romantické kusy op. 75, Mazurek op. 49 a druhou část z 1. řady Slovanských tanců op. 46.
Na nahrávce Jana Fišera, Tomáše Jamníka a Ivo Kahánka se můžete také těšit např. na Trio g moll Bedřicha Smetany, které vydal Karel Barvitius. Eva Urbanová zazpívá ukázku z Prodané nevěsty, jejíž první klavírní výtah publikovala Hudební matice Umělecké besedy.
Bez nakladatelů a jejich hudebnin by řada dnes slavných kusů klasické hudby 19. a 20. století nemohla proniknout do povědomí hudební veřejnosti. Pojďte si připomenout ty v českém prostředí nejvýznamnější.
Na D-dur 22. a 23. října 8:00-12:00, s reprízami po půlnoci.
