Antonio Salieri: La locandiera

Roku 1753 měla v benátském Teatro Sant´Angelo premiéru nová komedie Carla Goldoniho La locandiera (Hostinská), která je dodnes považovaná za jedno z jeho mistrovských děl, které se ve světovém divadelním činoherním repertoáru dodnes objevuje a stále přitahuje publikum. Dvacet let po benátské premiéře se Goldoniho komedie dočkala jednoho z prvních operních zpracování. V roce 1773 upravil hru jako tříaktové dramma giocoso libretista, herec a zpěvák Domenico Poggi, hudbu vytvořil Antonio Salieri. Opera měla úspěšnou premiéru 8. června 1773 ve vídeňském dvorním Burgtheateru a v příštích třiceti letech se stala skladatelovou oblíbenou buffou uváděnou napříč evropskými divadly.

Rozmarnou komedii o zdánlivě prosté hostinské Mirandolině, která si svým ženským půvabem a vtipem dovede otočit kolem prstu – doslova pobláznit – tři šlechtice, aby jim nakonec všem dala košem a provdala se za svého zaměstnance, Salieri zhudebnil se svou typickou brilancí, s vtipem a s neomylným citem pro pěvecko-herecké kreace protagonistů opery. Vytvořil hudební veselohru, jež se nespoléhá především na krásné melodie a přístupnou hudbu, ale spíše vyžaduje pěvce, kteří musí být zároveň vynikajícími herci. Salieriho postavy – stejně jako u Goldoniho – už nejsou tradiční komické typy, hrubé masky commedie dell´arte, nýbrž bystře odpozorovaná individua, jejichž různorodé charaktery se v ději, protkaném intrikami, plně projevují.

Mimochodem: Goldoniho komedie La locandiera se v průběhu staletí dočkala mnoha dalších operních zpracování: v roce 1800 ji německý skladatel Giovanni Simone Mayr a italský libretista Gaetano Rossi upravili jako dvouaktové dramma giocoso; roku 1918 ji uvedl americký skladatel Henry Kimball Hadley v podobě komické jednoaktovky s názvem Bianca; asi nejslavnější novodobé zhudebnění Goldoniho komedie pochází z roku 1959, kdy ji ve tříaktové podobě a názvem Mirandolina zhudebnil Bohuslav Martinů.

Uváděná nahrávka Salieriho opery La locandiera je záznamem z novodobého provedení v listopadu 1989 v Teatro Rossini, nalézajícím se v severoitalském městě Lugo a následně pak vydána na kompaktních discích labelem Nuova Era.

Autor: Libor Dřevikovský