Bludný Holanďan – opera zrozená na moři

Plavba mezi norskými útesy zanechala v mé představivosti hluboký dojem; legenda o Bludném Holanďanovi, kterou námořníci potvrdili, nabyla osobitý, podivný nádech, jaký jí mohly dodat pouze má námořní dobrodružství…
Richard Wagner o hudbě Bludného Holanďana

Snad to zní poněkud přehnaně, ale ve Wagnerově Bludném Holanďanu se do určité míry završila první vlna německých romantických oper 1. třetiny 19. století započatá Čarostřelcem Carla Marii von Webera. Právě Bludným Holanďanem, k němuž si Wagner jako ke všem svým operám napsal sám libreto, se nejvíce přihlásil k Weberovu opernímu dramatickému odkazu a vědomě na něj navázal; a to jak volbou baladického příběhu o prokletém námořníku, tak v podobě brilantní orchestrální instrumentace a zvukomalby rozvinuté do velkolepé podoby. Po předchozích osmi jevištních dílech z let 1827-40, z nichž některá zůstala nedokončená, je Bludný Holanďan první operou, v níž Wagner nalezl svůj básnicko-hudebně-dramatický výraz a směr, který ve svých příštích dílech pak důsledně rozvíjel a naprosto geniálně inovoval.

S námětem pro Bludného Holanďana, vycházejícího z lidových bájí a pověstí, se Wagner prvně setkal v době svého kapelnického působení v Rize v letech 1837-39 při četbě při četbě knihy Heinricha Heineho Z pamětí svobodného pána Schnabelewopského, do níž je zařazena pověst o zakleté lodi.

Po ztrátě kapelnického místa a rovněž před požadavky rižských věřitelů, se Wagner  zachránil útěkem přes Prusko, kde nastoupil na loď. Plavba Baltským mořem ztěžovaná bouřemi a vysokými vlnami se proměnila v drama a cesta, která měla trvat osm dní, se protáhla na tři týdny. Nebezpečná plavba na  rozbouřeném moři, silné zážitky z přírodních sil, nebezpečí smrti a konečná záchrana byly velmi silnými inspiračními podněty, které Wagner následně promítl do hudby a celkové atmosféry opery Bludný Holanďan.

Na stanici Český rozhlas D-dur zazní opera Bludný Holanďan Richarda Wagnera z digitálně remasterované nahrávky vzniklé v roce 1968 v londýnském studiu Abbey Road v nastudování legendárního německého dirigenta Otty Klemperera a slavných pěveckých hvězd oné doby: nahrávka je zajímavá tím, že se Klemperer drží původní Wagnerovy verze opery s hudebně uzavřenými dějstvími, kterou skladatel později přepracoval do podoby souvislého nepřerušovaného hudebně-dramatického proudu.