Eliška Krásnohorská: první žena v České akademii věd a umění

21. listopad 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Eliška Krásnohorská

Dne 26. listopadu uplyne devadesát let od úmrtí Elišky Krásnohorské, básnířky, spisovatelky, libretistky, překladatelky, novinářky a průkopnice ženské emancipace. Její jméno je dnes v povědomí především ve spojení s operami Bedřicha Smetany, k nimž vytvořila libreta - s Hubičkou, Tajemstvím, Čertovou stěnou i nedokončenou Violou. Prostor jejích zájmů a činností však byl mnohem rozsáhlejší. Pořad připravila a provází jím muzikoložka Vlasta Reittererová, spoluúčinkují Taťjana Medvecká a Vojtěch Babka.

První verše Elišky Krásnohorské se objevily roku 1863 v časopise Lumír, který redigoval Vítězslav Hálek. Alžbětě Pechové, jak se skutečně jmenovala, bylo tehdy šestnáct let a odvahu ke vstupu do literárního světa jí dodala o sedmnáct let starší Karolina Světlá, která také stála za vznikem jejího uměleckého pseudonymu. Eliška Krásnohorská byla hudebně nadaná, ale dráhu klavíristky jí znemožnilo revmatické onemocnění, kterým trpěla celý život.

Čtěte také

Roku 1868 vytvořila své první operní libreto, pro Karla Bendla k opeře Lejla. V době silného nástupu samostatné české opery mladá spisovatelka překvapila a vzbudila velké naděje a to předurčilo její budoucí kariéru. Kromě dalších libret pro Karla Bendla poskytla texty také Zdeňku Fibichovi a Hynku Pallovi. Její český překlad textu Bizetovy Carmen se hrál ještě v sedmdesátých letech 20. století, mezi české čtenáře přivedla díla Puškinova, Mickiewiczova i Lorda Byrona.

02419258.gif

Jako dlouholetá redaktorka Ženských listů povzbuzovala ženy k samostatnosti a sebevědomí, prosadila otevření prvního dívčího gymnázia ve střední Evropě. Jako žurnalistka proslula rovněž jako nesmlouvavá kritička - zapálená vlastenka se dostala do sporu se zastánci směru české literatury, který usiloval o internacionálnější pohled a uplatnění.

Jistě se vícekrát mýlila, v pozdních letech sama přiznala, že mnohdy přestřelila. Ale už skutečnost, že jí uznání retrospektivně vyslovili i někdejší odpůrci, svědčí o významu tvůrčího dědictví, jaké po sobě Eliška Krásnohorská zanechala. Byla první ženou, která se stala členkou České akademie věd a umění a roku 1922 jí byl udělen čestný doktorát Karlovy univerzity.

autoři: Libor Dřevikovský , Vlasta Reiterrerová
Spustit audio