Kdež pospícháš, hříšné tělo? Zdaližs konce nevidělo? Michnova Loutna česká nově a kompletně
Petr Daněk hovoří o unikátním tisku, o kompletní podobě Michnovy Loutny české a představuje novou nahrávku této sbírky, kterou pořídil Ensemble Inégal.
Vysíláme 25. června ve 21:20.
Nejznámější sbírkou českého baroka je soubor písní Loutna česká z roku 1653. Jejím autorem je Adam Václav Michna z Otradovic (asi 30.6 . 1600 – 16.10. 1676), český skladatel, básník a praktický hudebník, který žil po celý život v Jindřichově Hradci. Sbírka obsahuje 13 písní komponovaných s představou jejich návaznosti, tedy jako písňový cyklus. Písně znázorňují svatbu lidské duše ve třech fázích tohoto obřadu: při námluvách, zásnubách a během svatebního veselí.
Podobně jako skladby z barokních českých kancionálů, jsou i tyto písně strofické. Každá z nich je podložena řadou veršů, které osobitou češtinou, plnou lidových slov, rčení a obratů, metafor a biblických citací, líčí svébytný děj a souvislosti duchovního sňatku. Sbírka poprvé v dějinách české kultury přináší typ tzv. ritornelové písně v českém jazyce, kdy jednotlivé části cyklu jsou uvozovány instrumentálními předehrami neboli ritornely.
Sbírku nalezl ve 20. letech minulého století muzikolog Emilián Trolda. Nebyla však úplná. Obsahovala v podobě dobového opisu z druhé poloviny 17. století pouze part varhanního kontinua a jeden vokální hlas všech písní. V šedesátých letech minulého století byl v Soběslavi nalezen další pramen k Michnově sbírce a to tištěné particello, které obsahovalo dva vokální hlasy písní a jejich varhanní doprovod.
Tento tisk, který stále nezahrnoval celou sbírku, byl podkladem nové edice písňových částí sbírky, která se stala na desetiletí impulzem pro četné interpretace a úpravy. Ve fondu Vlastivědného muzea ve Slaném byl v lednu minulého roku nalezen unikátní tisk partu prvních houslí (Violino primo) k Michnově sbírce. Nově objevený part prvních houslí je zásadním pramenem pro kompletní poznání, rekonstrukci a novou nahrávku Michnovy Loutny české.
Nově nalezený pramen ke sbírce Loutna česká byl muzikologicky zpracován, je dnes zařazen jako samostatná jednotka ve Vlastivědném muzeu ve Slaném a připravuje se nová edice celého díla. Interpretačně se Loutny české ujal pražský barokní soubor Ensemble Inegál, jehož vedoucí Adam Viktora připravil novou rekonstrukci celého cyklu. Ta zazněla na dvou koncertech v Praze a v místě uložení nového pramene, tedy v kapli piaristického kláštera ve Slaném. V tomto prostředí také vznikla nová nahrávka celého díla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://d-dur.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://d-dur.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.