Kdež pospícháš, hříšné tělo? Zdaližs konce nevidělo? Michnova Loutna česká nově a kompletně

Vysíláme 25. června ve 21:20.

Nejznámější sbírkou českého baroka je soubor písní Loutna česká z roku 1653. Jejím autorem je Adam Václav Michna z Otradovic (asi 30.6 . 1600 – 16.10. 1676), český skladatel, básník a praktický hudebník, který žil po celý život v Jindřichově Hradci. Sbírka obsahuje 13 písní komponovaných s představou jejich návaznosti, tedy jako písňový cyklus. Písně znázorňují svatbu lidské duše ve třech fázích tohoto obřadu: při námluvách, zásnubách a během svatebního veselí.

Ensemble Inégal|foto: Pavel Vychodil

Podobně jako skladby z barokních českých kancionálů, jsou i tyto písně strofické. Každá z nich je podložena řadou veršů, které osobitou češtinou, plnou lidových slov, rčení a obratů, metafor a biblických citací, líčí svébytný děj a souvislosti duchovního sňatku. Sbírka poprvé v dějinách české kultury přináší typ tzv. ritornelové písně v českém jazyce, kdy jednotlivé části cyklu jsou uvozovány instrumentálními předehrami neboli ritornely.

Varhanní part uložený v knihovně Strahovkého kláštera|foto: Tereza Daňková

Sbírku nalezl ve 20. letech minulého století muzikolog Emilián Trolda. Nebyla však úplná. Obsahovala v podobě dobového opisu z druhé poloviny 17. století pouze part varhanního kontinua a jeden vokální hlas všech písní. V šedesátých letech minulého století byl v Soběslavi nalezen další pramen k Michnově sbírce a to tištěné particello, které obsahovalo dva vokální hlasy písní a jejich varhanní doprovod.

Tento tisk, který stále nezahrnoval celou sbírku, byl podkladem nové edice písňových částí sbírky, která se stala na desetiletí impulzem pro četné interpretace a úpravy. Ve fondu Vlastivědného muzea ve Slaném byl v lednu minulého roku nalezen unikátní tisk partu prvních houslí (Violino primo) k Michnově sbírce. Nově objevený part prvních houslí je zásadním pramenem pro kompletní poznání, rekonstrukci a novou nahrávku Michnovy Loutny české.

Doc. PhDr. Petr Daněk, Ph.D.|foto: Pavel Vychodil

Nově nalezený pramen ke sbírce Loutna česká byl muzikologicky zpracován, je dnes zařazen jako samostatná jednotka ve Vlastivědném muzeu ve Slaném a připravuje se nová edice celého díla. Interpretačně se Loutny české ujal pražský barokní soubor Ensemble Inegál, jehož vedoucí Adam Viktora připravil novou rekonstrukci celého cyklu. Ta zazněla na dvou koncertech v Praze a v místě uložení nového pramene, tedy v kapli piaristického kláštera ve Slaném. V tomto prostředí také vznikla nová nahrávka celého díla.