Massenetův Werther z Paříže

29. říjen 2025

Jules Massenet (1842 – 1912) byl výraznou osobností francouzské hudby pozdního romantismu a patřil k těm skladatelům, kteří zaznamenali velký úspěch už za svého života. Jeho tvůrčí odkaz zahrnuje kolem 450 děl, významná jsou především ta z oblasti hudebně dramatického žánru, která působí zvukovou noblesou a smyslnou krásou melodických linií.  Trvalou součástí repertoáru se stala trojice Massenetových oper Manon (1884), Werther (1892) a Thaïs (1894).

V pouhých jedenácti letech se stal Massenet studentem Pařížské konzervatoře v oborech  klavír a varhany,  od roku 1861 získával znalosti a dovednosti i v kompozičním oboru pod pedagogickým vedením jiného slavného operního tvůrce Ambroise Thomase. V  jedenadvaceti letech získal mladičký skladatel prestižní Prix de Rome - Římskou cenu - tvůrčí stipendium, které mu umožnilo strávit čtyři roky ve vile Medici v Římě.  Jeho prvním triumfem byla opera Don César de Bazan podle románu Victora Huga Ruy Blas. Ta se sice na operních jevištích trvale neuchytila, stálou součástí  koncertního repertoáru se ale stalo hned následně komponované oratorium Máří Magdaléna. Největší a trvalý úspěch zaznamenala Massenetova opera Manon inspirovaná románem Abbé Prévosta.

Její premiéra se uskutečnila v roce 1884 v pařížské Opéra-Comique a zajistila svému autorovi výsostné postavení mezi francouzskými skladateli. Jules Massenet byl jmenován profesorem kompozice na Pařížské konzervatoři, kde vychoval řadu žáků.  Ovlivnil řadu  následovníků – ve francouzské hudbě to byli Claude Debussy a Maurice Ravel, v hudbě italské Ruggero Leoncavallo, Pietro Mascagni a Giacomo Puccini.

Dílem, které si zajistilo trvalé místo v současném operním repertoáru je Massenetova opera Werther na námět ikonického díla romantické literatury, románu v dopisech Utrpení mladého Werthera (Die Leiden des jungen Werthers) Johanna Wolfganga von Goetha. Proslulý literát vytvořil v díle prototyp romantického hrdiny marně se vzpírajícího zavedeným společenským konvencím, zužovaného v rámci milostného trojúhelníku nenaplněnými city,  pro kterého je nakonec odchod ze světa jediným možným východiskem. Román byl ve své době značně populární a mladí čtenáři se s jeho postavami často identifikovali.  Massenet ho přečetl ve francouzském překladu v roce 1886 při zpáteční cestě z Bayreuthu přes Wetzlar, město, kde se děj románu odehrává. Bylo to čtyři roky poté, co mu Werthera jako tip na námět na novou operu dali Paul Milliet a Georges Hartmann. Ti se také spolupodíleli s Édouardem Blau na vytvoření libreta. Jules Massenet dokončil partituru Werthera v roce 1887. Jeho pokusy o prosazení nového díla na operní scénu v Paříži byly ale neúspěšné.

Nakonec se podařilo přijetí opery Werther ve Vídni, kde byla v roce 1890 úspěšně uvedena Massenetova opera Manon.  Premiéra Werthera se uskutečnila 16. února 1892 ve vídeňské Dvorní opeře v německém překladu Maxe Kalbecka. Původní francouzská verze opery byla uvedena poprvé 27. prosince 1892 v Ženevě. V Paříži se dočkala opera  inscenace  až v lednu roku 1893 na scéně divadla Opéra-Comique.

V záznamu představení  6.dubna 2025 v Théâtre des Champs-Elyséesv Paříži zpívají:

Benjamin Bernheim (Werther), Marina Viotti (Charlotte), Jean-Sébastien Bou  (Albert),

Sandra Hamaoui (Sophie), Marc Scoffoni (Le Bailli, správce), Yuri Kissin (Johann), Rodolphe Briand (Schmidt), Johanna Monty (Kätchen), Guilhem Begnier (Brühlmann)

Spoluúčinkuje dětský sbor Maîtrise des Hauts-de-Seine, hraje orchestr Les Siècles

řídí Marc Leroy-Calatayud.

 

autor: Dagmar Henžlíková
Spustit audio