Návštěva u Jiřího Habarta
Výběr hudby od Bacha po Smetanu, od Rossiniho po Wagnera. To je nabídka, kterou jako hostitel přináší do vysílání dirigent Jiří Habart. Hovoří o hudbě, otevřeně se zamýšlí nad svou profesí a nechává nahlédnout i do soukromí. A jelikož patří k mladší generaci, nemá doma žádná CD – všechno poslouchá na moderních platformách. O víkendu 14. a 15.3. dopoledne.
Občas prozradí ve výslovnosti některých slov, že byl v kontaktu s východomoravskou Kroměříží, ale doma je především v Ostravě a v Litomyšli. Studoval ovšem i v Brně a od podzimu ho čeká první šéfdirigentské angažmá u filharmonie v Hradci Králové. Takže těch domicilů má víc… Jiří Habart v letech 2019 až 2025 působil jako dirigent operního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Mezitím se stihl v roce 2023 v rámci dirigentské soutěže Zoltána Kodálye v Debrecínu umístit jako pátý a získat speciální ceny Maďarské státní opery a dvou maďarských orchestrů, které spočívají v cenných příležitostech k vystoupením. A ve stejném roce se stal finalistou prestižní dirigentské soutěže Londýnských symfoniků. Soutěžit prý už ale nebude. Není to potřeba, lepší už teď bude získávat zkušenosti v praxi.
Jeho zázemím jsou housle, a to housle moderní a trochu i ty barokní, se kterými se seznamoval na JAMU paralelně se studiem dirigování. Hrát začal až ve dvanácti, do té doby kontaktem s hudebními nástroji nepopsán. Ale všechno dohnal a už za čtyři roky byl studentem kroměřížské konzervatoře. Housle bere do ruky, jen když si potřebuje něco z partitury ověřit, takže Paganiniho Houslový koncert by už nezahrál, ale aspoň ho vybírá do vysílání. V podání Viktorie Mullové, která je mu sympatická mimo jiné i tím, jak dovede, třeba ve Vivaldim, zcela profesionálně přepnout i na barokní nástroj…
Od podzimu 2026 bude Jiří Habart šéfdirigentem Filharmonie Hradec Králové. Představy o tom, jak tam bude pracovat, evidentně má, ale protože vybral delší skladby, už se na ně u mikrofonu tentokrát řeč nestačila stočit. Tak snad jen otázka, když studoval u Tomáše Hanuse a Jakuba Kleckera, někdejších žáků Jiřího Bělohlávka, zda a jak vzpomíná i na něj. Odpověď je překvapivá, ale neměla by být – generační propast už je velká: nikdy ho nepotkal, nikdy nezažil jeho koncert. Ale pojmem spojeným s úctou minulý šéfdirigent České filharmonie i pro něj je. Jiří Habart ho vnímá jako zakladatele moderní české dirigentské školy.
ČRo D-dur, 14. a 15. 3. 2026, 08:00-12:00 s reprízou o půlnoci
