Návštěva v rodišti - po 200 letech
Role průvodců Litomyšlí, Smetanovým rodištěm, se ujali Leoš Krejčí, ředitel Smetanova domu, a historik tamního Regionálního muzea Martin Boštík.
Smetana200 je projekt Roku české hudby, připomínající odkaz zakladatelské osobnosti komponisty, dirigenta, klavíristy a publicisty Bedřicha Smetany. Odkaz, který snad je – a pokud úplně ne, tak by měl být – živý, podnětný, aktuální. A pro historické a výrazně kulturou žijící východočeské město Litomyšl odkaz zásadní. Ze slov Leoše Krejčího, ředitele městského kulturního zařízení Smetanův dům, vyplývá, že místní byli a jsou na svého rodáka hrdí a nenechají si ho vzít, jakkoli tam prožil jen necelých prvních sedm let života a pobýval později v jižních Čechách, na Vysočině, v Plzni, Praze… i ve švédském Göteborgu.
Leoš Krejčí prochází historickým kulturním domem, jehož hlavní divadelní, plesový a hudební sál z roku 1905 pojme na pět stovek diváků, a zmiňuje okolnosti jeho postavení, detaily z provozu i podrobnosti k výzdobě. Hovoří však i o městě a jeho geniu loci a nakonec trochu i o sobě. Nejen o tom, jak už roky pomáhá při letním festivalu Smetanova Litomyšl jako hlavní umělecký produkční, ale i o tom, jak vystudoval zpěv, ale aktivně nakonec nezpívá. A také o tom, jak už patnáct let s manželkou, operní sólistkou Václavou Krejčí Houskovou, pořádají ve městě, kde žijí, každoroční májový open air operní koncert určený především pro mladé a začínající pěvce.
Historik Martin Boštík doplňuje tyto reálie o souvislosti, které vtělil v litomyšlském muzeu do scénáře právě otevřené výstavy Bedřich Smetana a Litomyšl. Zmiňuje nejasnosti kolem místa prvního veřejného vystoupení chlapce z pivovarské rodiny, budoucího virtuosa a skladatele: možná se uskutečnilo v sále Karlov, který později ustoupil výstavbě Smetanova domu, možná však naopak v zámeckém divadélku… Ale hlavně se několikrát vrací k osobě litomyšlského rodáka Zdeňka Nejedlého, původně historika a muzikologa, ale později komunistického politika a ideologa. Nejedlý se do našeho vnímání Smetany a jeho hudby obtiskl víc, než je zdrávo...
A jaká hudba je do vysílání vybrána? Samozřejmě, že hodně tvorba Smetanova. Jde během dvou dílů Návštěvy v Litomyšli celkem o dvě desítky jeho děl, od operních árií přes klavírní trio po Triumfální symfonii, od klavírních polek přes symfonické básně po Českou píseň. Vedle toho ovšem potřebný kontext tvoří i operní hudba, kterou Smetana dirigoval v Prozatímním divadle. A pak dílo Richarda Wagnera, jemuž se žádný z hudebních umělců druhé poloviny devatenáctého století nemohl úplně vyhnout, skladby Antonína Dvořáka, který byl Smetanovým mladším kolegou, tvorba Franze Liszta, se kterým se Smetana přátelil, i hudba Antona Brucknera, který se sice se Smetanou neznal, ale narodil se ve stejném roce jako on.
ČRo D-dur, 2. a 3. března 2024, 8:00-12:00, s reprízou hned o půlnoci
