Pedro António Avondano: Il mondo della luna (Svět na Měsíci)

Odnepaměti vábila a inspirovala Luna či chcete-li Měsíc, tento přirozený satelit a nejbližší vesmírný soused obíhající kolem naší planety Země, svojí tajemností umělce i vědce snad všech oborů. Po celá tisíciletí se vracela jedna ze základních otázek, je-li na Měsíci život, žijí-li tam Měsíčňané, Měsíčňanky a Měsíčňata (případný počet pohlaví doposud nebyl předmětem výzkumu). Fantazii se meze nekladly, a tak se této otázky mohlo s chutí chopit i dramatické umění a vytvářet půvabné divadelní či románové a později i filmové fabulace. Přítrž těmto spekulacím učinila 20. července 1969 americká astronautická výprava v podobě pilotovaného letu během něhož poprvé lidé fyzicky stanuli na povrchu Měsíce. Prozatím bylo zjištěno, že žádná Měsíční civilizace se tam nevyskytuje.

Opustíme-li náš technokratický svět přítomnosti, v němž kouzlo individuální nehmotné fantazie je stále postupně více ubíjeno snahou o kolektivní virtuální zhmotnění, máme šanci „navštívit skutečně obydlený Měsíc“ a prožít i nějaké to dobrodružství. Možná něco podobného měl na mysli slavný italský dramatik Carlo Goldoni, když roku 1750 dokončil libreto Il mondo della luna (Svět na Měsíci), které zhudebnil Baldassare Galuppi a jehož opera byla s úspěchem uvedena v Teatro San Moisé v Benátkách. Opera měla velký úspěch, ale ještě většího úspěchu se dočkalo Goldoniho vtipné libreto.

V letech 1761-91 bylo minimálně devětkrát zhudebněno, např. Florianem Leopoldem Gassmannem, Niccòlem Piccinim, Giovannim Paisiellem, Gennarem Astaritou, Josephem Haydnem a také portugalským skladatelem Pedrem Antóniem Avondanem (1714-1782), jehož opera Il mondo della luna měla úspěšnou premiéru o karnevalu roku 1765 v Královském paláci Salvaterra de Magos v Lisabonu a ve své době byla také první operou pocházející z pera portugalského skladatele uvedenou na královském dvoře Josého I. Navzdory úspěšné premiéře upadla Avondanova opera v průběhu časů postupně v zapomnění, které trvalo až do sklonku 20. století, kdy se z opery začaly objevovat nahrané výňatky i prvá novodobá provedení; na počátku 21. století, v září roku 2017, pak vznikl první zvukový záznam opery – world premier recording – z představení v Teatro Thalia v Lisabonu, který také bude uveden ve vysílání Českého rozhlasu D-dur.